Diferenciace biosféry

- kulturní krajina (zemědělská), pěstování subtropických plodin (citrusy, olivovník, víno, vavříny, olejandry)

- stromy a keře mají tvrdé listy, které neopadávají, machie = označování původních tvrdolistách porostů, frygandy = původní porosty

- fauna: křovinaté porosty

- flora: muflon, daněk, plazi, ještěrky, hmyz

6) Stepi

- území: Maďarsko (pusta), Severní Amerika (prérie), Jižní Amerika (pampy)

- podnebí: vnitrozemské podnebí s horkými léty a chladnou zimou, nízké množství srážek

- je využívána zemědělsky > světová obilnice (pšenice, kukuřice, obilí)

- flora: křoviny, traviny, byliny, černozem

- fauna: zajíci, koně, hlodavci, dravci

7) Pás smíšených lesů

- území: většina území mírného podnebného pásu severní polokoule (Evropa, západ Severní Ameriky, východ Číny)

- jižní část tvoří převážně listnaté lesy, na sever přecházejí v lesy smíšené, největší plochy zaujímají jehličnaté lesy (=tajga)

- flora: buky, duby, javory, borovice, smrky, modříny

- fauna: vlk, medvěd, jelen, srnka, divoké prase

8) Tajga

- území: nejrozsáhlejší pás, nejvíce v Rusku, Skandinávii (Norsko, Švédsko…) a Kanadě, oblast severských jehličnatých lesů

- podnebí: velmi studené zimy a poměrně teplá léta, časté permafrosty

- flora: smrk, modřín, borovice, bříza (Ruský národní strom)

- fauna: medvěd, vlk, černá zvěř, vysoká zvěř (srnec), kožešinová zvěř (kuna, lasička, somak), los

9) Tundra

- území: subpolární oblasti (Sibiř, sever Kanady)

- podnebí: dlouhé, tmavé, studené zimy, extrémně krátké vegetační období (nejdrsnější podmínky pro vývoj rostlinstvo)

- tajga přechází v lesotundru – na polární hranici přechází v bezlesou krajinu > tundru

- permafrost = trvale zamrzlá tráva

- flora: mechy, lišejníky, zakrslé vrby a břízy

- fauna: los, sob, medvěd, ptáci (alba, racek), liška polární

10) Polární pustiny

- oblasti trvale pokryté ledem a sněhem

- flora: mechy, řasy a bakterie

- fauna: mrož, tulen, tučňáci, medvěd lední

3) VÝŠKOVÉ STUPNĚ ROSTLINSTVA

výšková stupňovitost = rostliny, plodiny se mění v závislosti na nadmořské výšce

- podobně jako se mění podnebí směrem do rovníku k pólům, mění se přírodní podmínky na Zemi také se vzrůstající nadmořskou výškou

- směrem od hladiny světového oceánu k vrcholkům hor se mění společenstva živočichů a rostlin

- rozhoduje zeměpisná poloha a blízkost oceánu

Příčiny stupňovitosti

a) teplota - s přibývající nadmořskou výškou klesá průměrná teplota vzduchu

b) srážky a vlhkost - významným faktorem je množství srážek, jejich rozložení, vlhkost vzduchu a výpar

c) sluneční záření – zemská atmosféra díky vodní páře a dalším pevným a plynným příměseím přirozeně filtruje a absorbuje světlo ze Slunce

d) složení půdy – obsah živin v půdě v různých nadmořských výškách dále komplikuje vymezení vegetačních stupňů