Diferenciace biosféry

e) jiné příčiny – mezi ně může patřit četnost anomálií (požárů, monzunů), rychlost větrů, konkurence mezi organismy, vzdálenost od potoků a řek aj.

Výškové stupně

- vlivem vegetační stupňovitosti se rostlinstvo formuje do výškových neboli vegetačních stupňů, označovaných také jako orobiomy > do určité míry opakují analogicky vegetační zonálnost podle zeměpisné šířky

- vertikální vegetační stupňovitost (vegetační stupně/orobiomy) nesmíme zaměňovat s horizontální vegetační zonálností (=biomy)

- vegetační stupeň je tedy plošně převažující klimaxový ekosystém daný vegetací (včetně náhradních ekosystémů) v určitém území, podmíněný makroklimatem a mezoklimatem v podmínkách měnící se nadmořské výšky

Výškové stupně Střední Evropy:

- často se výšková stupňovitost vyjadřuje podle orografie terénu v takzvaných výškových stupních

1) planární (=nížinný) – zaujímá nížiny s malou nadmořskou výškou, porostem jsou listnaté dubohabrové a lužní lesy

2) kolinní (=pahorkatinný) – nízké kopce a pahorkatiny se smíšeným listnatým lesem s dřevinnou skladbou: dub zimní, habr a buk

3) submontánní (=podhorský, vrchovinný) – zaujímá podhorské polohy s převažujícími bukovými lesy bez příměsi jehličnanů (krom jedle)

4) montánní (=horský) – středohorské polohy se smíšeným smrkovo-bukovo-jedlovým lesem

5) oreální/supramontánní (=vysokohorský) – vysokohorské polohy se smrkovo-bukovo-jedlovým a smrkovým lesem

6) subalpínský – vysokohorské polohy se smrkovými nezapojenými porosty kolem horní hranice lesa

7) alpínský – polohy nad horní hranicí lesa s porosty křovin, v Česku kleče (v Alpách kromě kleče také olše zelené a pěnišníků)

8) nivální (=sněžný) – polohy nad hranicí sněžné čáry nebo na orograficky bezsněžných místech s nesouvislou vegetací lišejníků a mechorostů

Vegetační stupně (v pojetí geobiocenologické typologie)

- jsou založeny na přírodním stavu geobiocenóz, tedy na klimaxovém stavu bioty

- autorem je prof. Alois Zlatník, který vymezil vegetační stupně na území bývalého Československa a nazval je podle hlavního zastoupení či dominance významných dřevin v přírodních lesních geobiocenóz

- tuto stupňovitost lze ale také aplikovat na oblast střední Evropy

4) BIOTA A VAZBA NA PŮDY

Biota = soubor všech prvků flóry i fauny v daném období nebo prostředí (oblasti)

- lze rozeznávat biotu v ČR, ve Španělsku či v Praze,… avšak je možně rozdělovat biotu také například na polích, v tropických lesích a podobně

- v biologické systematice jsou jako biota označovány všechny živé organismy ve smyslu nejvyššího, všezahrnujícího taxonu, někdy označovaného jako tzv. soustava

Pedosféra = půdní obal země

>> Půda = tenká část povrchu litosféry

- nenahraditelný přírodní zdroj