Diferenciace hydrosféry
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
4. DIFERENCIACE HYDROSFÉRY
Hydrosféra = vodní obal Země
- je tvořen vodou povrchovou, podpovrchovou, vodou obsaženou v atmosféře a vodou v živých organismech
a) Voda povrchová
- soustředěna v oceánech a mořích, ve vodních tocích, v přirozených vodních útvarech – jezera, bažiny, rašeliniště, v umělých vodních nádržích – rybníky a přehradní nádrže, a ve formě ledu a sněhu
b) Voda podpovrchová
- obsažena v půdních pórech, průlinách, puklinách a dutinách hornin a ve formě podzemního ledu v permafrostu (trvale zmrzlá půdu)
c) Voda v atmosféře
- vyskytuje se ve skupenství: plynné (pára), kapalné (déšť), pevné (sněhové vločky, kroupy)
d) Voda v živých organismech
- tvoří součást rostlinných a živočišných organismů
- v hydrosféře probíhají neustálé látkové a energetické pochody
- energetické pochody mají vliv na vznik oceánských proudů, prostorové rozložení teplot, slanost a ovlivňuje podnebí okolních pevnin
- vědní obory: oceánografie (= studuje přírodní procesy ve světovém oceánu a jejich zákonitosti), hydrologie (= studuje zákonitosti povrchových i podpovrchových vod pevnin, zákonitosti vody v přírodě i jevy a procesy, které v ní probíhají), potauologie, limnologie, glaciologie
Rozdělení vodních zásob:
a) zásoby na Zemi
- 97% světový oceán
- 3% voda na pevnině
b) voda na pevnině
- 74% ledovce
- 25% povrchová voda
- 1% povrchová voda
c) povrchová voda
- 95% jezera, bažiny
- 5% vodní toky
1) OCEÁNY, MOŘE, VODA V MOŘÍCH A OCEÁNECH
= světový oceán – 361,3 mil. km2 (71%), souš (29%) (SO se děli na oceány, moře, zálivy, průlivy a průplavy)
Oceánské dno se dělí na tři velké jednotky:
a) okraje pevnin:
1) pevninský šelf (práh)
- podmořské pokračování pevniny
- zasahuje do hloubky kolem 130 m
- má mírný sklon a zaujímá asi 8% oceánského dna
- jsou zde nahromaděny zásoby nerostných surovin (ropy, zemního plynu, různých minerálů), rovněž jsou bohatými lovišti ryb
2) pevninský svah
- začátek výraznějšího sklonu oceánského dna
- obsahují podmořské kaňony
3) pevninské úpatí
- hromadí se zde značné množství materiálu splaveného z pevniny
oceánské pánve – nejrozsáhlejší část oceánského dna
- nachází se v hloubkách 3 – 6 km a pokrývají 74% dna oceánu a přes 40% povrchu Země
- sedimenty uložené blíže k okrajům pevnin jsou převážně anorganické, avšak na většině plochy pánví převládají organické jíly se schránkami planktonních organismů (dírkovců, mřížovců, rozsivek)
b) středo-oceánské hřbety
- součástí středo-oceánských hřbetů jsou podmořské příkopy a podmořské hory
z plochého dna vystupují podmořské hory, převážně sopečného původu (např. - - havajské sopky se zdvihají z hloubek kolem 6 000 m a Mauna Kea dosahuje 4 205 m nad hladinu
- nejmohutnější je Středoatlantský hřbet, který je nejdelším horským systémem na Zemi