Diferenciace hydrosféry

- Vltava – nejdelší, pramení na Šumavě

- Labe – pramení v Krkonoších, ústí do Severního

- Dyje, Odra, Morava, Berounka, Sázava

7) JEZERA

Podle chemického složení:

a) sladkovodní – salinita do 0,3‰

b) středně slaná – 0,3 - 25‰

c) slaná – nad 25‰

d) smíšená – část slaná, část sladká Balchaš (Kazachstán)

Podle vzniku: činností vnitřních sil

a) vulkanická

- kráterová, hrazená lávovým proudem

- Crater Lake (Oregon) v USA

- Nicaragua, Managua - kaldery

b) tektonická

- posuvy tektonických desek

- příkopové propadliny – hluboká, úzká, dlouhá jezera – Východoafrický rift – Malawi, Tanganika, Titicaca

- Velká jezera – pokleslá oblast, domodeloval ledovec (Hořejší, Huronské, Ontarijské, Erijské a Michiganské)

Podle vzniku: činností vnějších sil

a) ledovcová

- vznik v důsledku prohloubení zemského povrchu ledovcem

- jezerní plošiny – Finsko, nížiny Polsko a Bělorusko

- karová jezera – slovenská plesa – Štrbské pleso, šumavská jezera (karová) – Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka

- hrazená jezera – Alpy – Lodžské, Ženevské, Bodamské

b) fluviální

- říční jezera, mrtvá ramena - Komořanské

c) limanová

- vzniklá z části mořských zálivů, které byli odděleny písečnými náplavy od moře

- obsahují 0,5% zásob sladkých vod na Zemi

- na pobřeží moře, nánosy písku, jezero Razelm

d) krasová

- vzniklá rozpuštěnám podloží, krasová sníženina je poté vyplněna vodou

- Skadarské, Ochridské, Prespanské, Plitvická

e) hrazená sesuvem

- sesuvem půdy, horského svahu

- Odlezelské/Mladotické jezero – nejmladší u nás

f) reliktní

- zbytky po mořích, Kaspické moře

g) rašeliništní

- v Jizerských horách

- jezera antropogenní: rybníky, vodní nádrže

- největší: Kaspické moře, největší systém jezer – Velká jezera (Ontario-Huron), nejslanější a nejnižší – Mrtvé moře, nejhlubší – Bajkal, nejvýše položené a splavné – Titicaca, největší úbytek – Aral

- největší Evropy – Ladošské

Mokřady a bažiny

- samostatný ekosystém, který je zaplaven nebo nasycen vodou

- vznikají v bezodtokých rovinách, tam kde srážky převažují nad vypařováním

- slouží jako biosférické rezervace, pro lázeňství (rašelina) i výrobu paliva

- největší plochy jsou v Rusku (zejména na Sibiři) a v Kanadě

a) slatiniště

- druh rašeliniště

- půdy jsou chudé a kyselé

- na rozdíl od kyselého rašeliniště je zásobeno podpovrchovou vodou přinášející minerály a živiny

b) rašeliniště (= vrchoviště)

- ekosystém, který je trvale zamokřen podpovrchovou nebo srážkovou vodou

- v rašeliništi dochází k hromadění rostlinné organické hmoty. Odumřelé části rostlin se shromažďují a za nepřístupu vzduchu se přeměňují na rašelinu

8) UMĚLÉ VODNÍ NÁDRŽE

Vodní nádrže

- funkce: zásobárna vody, ochrana před povodněmi, rekreace, regulace průtoku vodních toků, energie, zdroj vody pro průmysl