Diferenciace hydrosféry

- průměrná teplota vody světového oceánu je 17°C (nejteplejší Tichý oceán 19°C) na hladině (povrchová voda), hloubka 4°C

- průměrné teploty > rovník: nad 26°C, tropy 2 624°C, mírný 240°C

- tabulový led: souvislý ledový poryv s max. mocností 2,5 m, vlněním a mořským dmutím se led láme v kry, které se kupí na sebe a přimrzají k sobě a tvoří se ledové návrše, ulamováním ledovce zvláště pak Grónského vznikají > ledové hory – špičaté až 100 m vysoké

3) Barva

- závisí na obsahu minerálních a organických látek

- Forelova stupnice 21 odstínů

a) žluté – až žlutohnědé – plná sedimentů a minerálů (spraší) (do Žlutého moře ústí Chuang-che – žlutá řeka)

b) červené – Rudé moře – rozmnožování červených řas

c) zelené – Severní, Baltské moře – bohaté na plankton, řasy, živé organismy,…

d) modré – od 40° s. š. – 40° j. š. – moře téměř bez planktonu (chudá na život)

4) Hustota

- vyšší než u vody sladké, závisí na teplotě, tlaku a také záleží na salinitě – nejnižší hustota v tropech na S se zvyšuje

2) VLASTNOSTI A POHYBY MOŘSKÉ VODY

Příčiny pohybů: kosmické vlivy (přitažlivost Měsíce a Slunce), fyzikálně chemické vlivy (související se slunečním zářením oběhem vzduchu, rozdělením srážek a výparem), pohyby zemské kůry

1) Mořské dmutí

- spolupůsobení Země a Měsíce (někdy i Slunce) – působením gravitační a odstředivé síly vzniká příliv > skočný a hluchý příliv

- příliv a odliv závisí na profilu podloží, až 20m, dříve popravy – přivázali člověka ke kůlu při odlivu a on se při přílivu utopil

- půldenní příliv – příliv a odliv se pravidelně střídají při každé kulminaci Měsíce, příliv se opakuje po 12 hodinách a 25 minutách

- skočný příliv – jestliže je Měsíc v novu či úplňku, pak se násobí síly měsíce a slunce a nastává největší příliv

- hluchý příliv – jestliže spojnice Země s Měsícem a Země se Sluncem svírají pravý úhel, potom se vzájemné síly Měsíce a Slunce odčítají

- dmutí na otevřeném oceáně je poměrně malé

- mořské dmutí ovlivňuje tvar pobřeží a mořského dna

2) Vlnění

- vzniká působením větru na hladinu – vlny eolického původu (vlny o různé výšce, rychlosti a směru)

- vlny tvoří hřbet a vpadlina

- výška vlny závisí na velikosti plochy vodní hladiny, na kterou působí vítr až 25 m vysoké

- příboj – nárazy mořských vln na pobřeží – Hawaii – Austrálie – Z USA – Mikronésie – V Brazílie

- tsunami – vlny vyvolané zemětřesením na mořském dně, nebo sopečnými podmořskými výbuchy (pohyby litosférických desek), způsobují značné škody na mořském pobřeží (Sumatra, Jáva)

3) Mořské proudy

- způsobují přenos obrovského množství vody na velké vzdálenosti, v horizontálním tak i vertikálním směru