Diferenciace hydrosféry

- ve středové části hřbetů probíhá riftové údolí, které je místem kontaktu desek emské kůry a pásem častých zemětřesení a sopečné činnosti

- pouhé 1% oceánského dna zaujímají podmořské příkopy, úzké protáhlé sníženiny s hloubkami přes 6 km.

Oceány

- součástí světového oceánu, které se rozprostírají mezi kontinenty, tvoří souvislou plochu (=světový oceán)

- mají pánve dosahující hloubek 4 000 – 6 000 m

- uzavřený systém proudění vody

- vodní masy s typickým rozvrstvením podle teploty a salinity a vlastní systém mořských sedimentů

- Tichý oceán, Atlantský oceán, Indický oceán, Severní ledový oceán (4 oceány)

Moře

- jsou částí oceánů vnikající do pevniny nebo oddělené od oceánu řetězcem ostrovů

a) Okrajové moře – jsou oddělena od oceánů poloostrovy a ostrovy (Beringovo moře, Severní moře)

b) Vnitřní moře – jsou téměř úplně obklopena pevninou a s oceánem jsou spojena jen průlivy (Středozemní moře, Černé moře, Rudé moře,…)

Zálivy

- jsou menší části oceánů nebo moří vnikající do pevniny (Biskajský záliv, Botnický záliv)

- některé zálivy mají vlastnost okrajových moří, ale respektuje se historický název (Guinejský záliv, Bengálský záliv, Mexický záliv)

Průlivy

- jsou zúžené části moře, nebo oceánů mezi pevninou, nebo mezi souší a ostrovy – jsou úzké (Bospor, Dardanely) nebo široké (Davisův, Mosambický,…)

Průplavy

- umělé spojení 2 moří (Panamský, Suez)

Vlastnosti mořské vody:

1) Salinita

- obohacena o minerální látky (sírany, chloridy, uhličitany na mořském dnu) + organické látky

- slanost = množství minerálních látek rozpuštěných v 1 kg mořské vody (v promilích – průměrná slanost 35 promile)

- velké rozdíly díky tání ledovců, přítokům, proudům, výparům, srážkám, teplotám (vyšší teplota > vyšší salinita)

- 3 oblasti:

- rovníková – menší salinita, každý den prší

- obratníková – velký výpar, nulové srážky

- polární – snižuje se . tání ledu, sladké přítoky, bez výparu

- extrémy: nejslanější > Rudé moře (42 promile)

nejsladší > Baltské moře (0,8 promile)

- brakická voda – delty, míchání sladké a slané vody (Amazonka – delta široká 200 km)

- slaná jezera (šoty): Kaspik, Aral

- izohalina: čára, která spojuje místa na mapě se stejnou slaností

2) Teplota

- závisí na sluníčku, zeměpisné šířce, mořských proudech, hloubce a výparech

- na zeměpisné šířce > u rovníku teplá moře > teplé proudy vanou od rovníku do vyšších zeměpisných šířek, studené proudy z polárních oblastí k rovníku

- slané moře zamrzá od -1,9°C

- zdrojem tepelné energie je pohlcování slunečního záření dopadajícího na mořskou hladinu, dodávání tepla ze dna oceánů

- denní výkyvy: malé, sahají do hloubky 20-30 m

- roční výkyvy: závislé na zeměpisné šířce, sahají do hloubky 200-400 m