Františkovy Lázně

Františkovy Lázně

Pamětihodnosti

• Kostel Povýšení svatého Kříže

• Kostel svatého Jakuba

• Evangelický kostel svatého Petra a Pavla

• Pravoslavný chrám svaté kněžny Olgy z roku 1881 byl navržen místním architektem Gustavem Wiedermannem.

• Rozhledna Salingburg z roku 1906

• Rozhledna Zámeček u Františkových Lázní

• Synagoga ve Františkových Lázních stála v letech 1875–1938. V roce 1938 byla vypálena nacisty a dnes je na jejím místě pomník

Pomníky

• Pomník Františkovým Lázním,

• Pomník místní mecenášky Clary Nonner

• Pomník Boženy Němcové, která město v letech 1846 a 1847 navštívila

• Pomník se sochou Josefa II, císaře Svaté říše římské a českého krále

• Pomník se sochou Františka I.

• Pomník Františka I. se sochou sedicí na koni

• Pomník s bystou dr. Bernharda Adlera

• Pomník se sochou Františka Josefa I., rakousko-uherského císaře a českého krále

• Pomník vojákům americké armády, kteří osvobodili Františkovy Lázně 25. dubna 1945

• Pomník budově, ve které přebývala během svých pobytů ve městě Božena Němcová

• Pomník Johanna Wolfganga von Goetha, slavného německého spisovatele

• Pomník obětem nacismu

• Pomník Ludvíka Lazara Zamenhofa, tvůrce esperanta

• Pamětní deska Johanna Strausse, rakouského hudebního skladatele

Historie

Léčivé účinky tamějších pramenů jsou známy od 15. století. Vodu z pramenů používali nejen místní obyvatelé – byla prodávána i po celém Německu. V roce 1700 prodej františkolázeňské vody v Německu převýšil objem vody pocházející ze všech německých lázní. Město bylo založeno v roce 1793 císařem Františkem I. jako první slatinné lázně na světě.

Ochrana zdrojů minerálních vod a celé zřídelní struktury prošla postupným vývojem. V roce 1866 bylo výnosem č. 1086 stanoveno ochranné pásmo s poloměrem 1500 m a středem na zdroji Solný.

Horní hejtmanství v Praze výnosem 374 z 4. března 1882 provedlo změnu – stanovilo kruhové ochranné pásmo s rozlišením na vnitřní a vnější. První dlouhodobě platné a uznávané ochranné obvody byly však stanoveny až výnosem Báňského hejtmanství 1. října 1883 pod č. 2387. Výnos vymezil užší a širší obvod ochrany františkolázeňských pramenů proti hornické činnosti. V užším pásmu byla zakázána veškerá hornická činnost, zatímco v širším ochranném obvodu hornická činnost omezena nebyla v terciéru, avšak byly zakázány všechny práce v krystaliniku pod úrovní výtokové roury pramene František (434,4 m n. m.)

Tyto ochranné obvody platily až do roku 1959, kdy byla výměrem ministerstva zdravotnictví stanovena prozatímní ochranná pásma pro Františkovy Lázně. Stalo se tak jednak na základě nových poznatků z komplexního výzkumu chebské pánve, a zejména v reakci na negativní vliv erupce na vrtu H11. Tak byl zpřesněn průběh hranic užšího ochranného pásma podle rozsahu zřídelní struktury a značně rozšířeno vnější ochranné pásmo. Stalo se tak zejména z důvodu ochrany infiltračního povodí a území nebezpečného pro nepřímé ovlivnění režimu pramenů.