Hydrosfra

-Oceánská voda

Oceánská voda představuje roztok obsahující různé soli.Množství rozpuštěných látek v 1 kg oceánské vody se označuje salinita (slanost).Udává se v promilích (‰) a průměrná salinita světového oceánu činí 35 promilí.V blízkosti rovníku je salinita nižší vzhledem k vydatným srážkám a vysoké vlhkosti vzduchu. V oblasti subtropů je obecně nejvyšší, neboť zde výpar převažuje nad srážkami.K polárním oblastem opět klesá v důsledku rostoucích srážek.Její rozdělení je tedy podobně jako v případě klimatu pásovité.

Teplotní poměry světového oceánu odrážejí vztah mezi atmosférou a hydrosférou.Hlavním zdrojem tepla oceánů je sluneční záření, které je pohlcováno povrchem oceánů až z 85 %. Tak je světový oceán zásobárnou tepla pro celou Zemi.Prostorové rozdělení teploty vody je výrazně pásovité.

Roční výkyvy teploty jsou obvykle výrazné i do větších hloubek.Vlivem teplých mořských proudu dochází k přenosu tepla z nižších do vyšších zeměpisných šířek.Severní polokoule je však v průměru teplejší než jižní vzhledem k ochlazujícímu vlivu Antarktidy.Chladnější jsou východní části oceánů, protože sem pronikají studené mořské proudy.Další vlastnosti vody je hustota, která závisí na teplotě, tlaku a salinitě.Nejvyšší je při teplotě 4°C.

Barva oceánské vody je závislá na množství v ní rozptýlených minerálních a organických látek.

Základní formy pohybu oceánské (mořské) vody jsou: vlnění (nucené, volné, příbojové, zemětřesné a děje se po uzavřených drahách), příliv a odliv tj. dmutí, které vzniká vlivem přitažlivých sil Měsíce a Slunce.Jsou-li Země, Měsíc a Slunce v přímkovém postavení, jejich přitažlivá síla se sčítá a vzniká skočné dmutí.Při pravoúhlé pozici se odčítá a mluvíme o hluchém dmutí. Další formou pohybu jsou proudy (povrchové, hlubinné, výstupné, sestupné,vyrovnávací, mají také vertikální i horizontální složku).

Každou vlnu tvoří hřbet a vpadlina (důl). Vlna je dále charakterizována délkou, výškou a periodou.V důsledku podmořských zemětřesení a sopečné činnosti vznikají vlny tsunami.

Nejvýznamnější formou pohybu představují oceánské proudy, které mají povahu velkoprostorového a velkoobjemového přemísťování vody v horizontálním i vertikálním směru.V některých geografických oblastech mořské proudy rozhodujícím způsobem ovlivňují podnebí.Dělí se na teplé pohybující se od rovníku do vyšších zeměpisných šířek (Golfský, Kuro-šio, Brazilský, Východoaustralský) a na studené, které přemísťují studenou vodu z vyšších zeměpisných šířek k rovníku (Kanárský, Benguelský, Kalifornský, Oja-šio, Peruánský, Zapadoaustralský).

NEJ…

Největší oceán:

Tichý – plocha 179,7 mil. km²

Nejmenší oceán:

Severní ledový – plocha 13,1 mil. km²