Hydrosfra

Nejhlubší oceán:

Tichý – průměrná hloubka 4 028 m

Nejmělčí oceán:

Severní ledový – průměrná hloubka 1 131 m

Maximální hloubka:

11 034 m (Mariánský příkop, Tichý oceán)

Nejchladnější oceán:

Severní ledový – průměrná povrchová teplota vody je: -1,8 °C v létě

Nejslanější oceán:

Indický – průměrná salinita je vyšší než 36,5‰

Největší moře:

Filipínské moře (Tichý oceán) plocha 5,726 mil. km²

Nejhlubší moře:

Filipínské moře (Tichý oceán) – 10 830 m

Nejmělčí moře:

Východosibiřské moře (Severní ledový oceán) – 155 m

Největší záliv:

Bengálský záliv (Indický oceán) – 2 172 km²

Záliv s nejdelším pobřežím:

Hudsonův záliv (Atlantský oceán ) – 12 268 km

-Voda na pevnině

Značným objem vody spadne na pevninu ve formě atmosférických srážek.Podmiňuje tak vznik a vývoj hydrografické sítě, kterou tvoří především vodní toky, ale také jezera, umělé vodní nádrže, močály a mokřady.Počátkem každého vodního toku je pramen (jezero, podzemní pramen, ledovec), jeho koncem ústí (do jiné řeky, jezera či moře).

Vzdálenost pramen – ústí tvoří délku řeky.

Spád vodního toku představuje výškový rozdíl dvou libovolných bodů.Poměr spádu a délky řeky určuje sklon řeky a udává se v promilích (‰).

I = H/l x 1 000 (‰) I… sklon řeky

H…spád

L…délka vodního toku

Hustota říční sítě Q definována jako poměr celkové délky L všech toků k ploše uvažovaného povodí. Udává se v km.km¯ ².

Qr = L/F Qr…hustota říční sítě

L….délka všech toků v km

F….plocha povodí v km²

Povodí je území, ze kterého odvádí hlavní tok a jeho přítoky vodu jak povrchovou, tak podpovrchovou.Jednotlivá povodí od sebe odděluje rozvodí.

Říční síť v jednotlivých povodích obvykle vytváří charakteristický tvar nebo obrazec závislý především na geologickém podloží a geomorfologických poměrech.

Základní tvary říčních sítí jsou stromovitý, vějířovitý, mřížkovitý, pravoúhlý a radiální.

Další charakteristikou vodních toků je jejich stav, t.j výška hladiny nad libovolně zvoleným bodem.Udává se v cm.

Průtok udává množství vody proteklé průtočným profilem toku za sekundu.Udává se v l.s¯¹ nebo v m.s¯¹.

Q = vS Q…průtok

v…průměrná profilová rychlost

S…plocha průtočného profilu

Vodní stavy řek, jejich průtoky, teplota a další vlastnosti se mění v průběhu roku a tyto časové změny se označují jako režim odtoku.

Řeky se pak dělí podle režimu odtoku na jednotlivé typy.

• rovníkové – Kongo

• monzunové – Mekong

• sněhovo-dešťové – Ob

• dešťovo-oceánské – Temže

• vysokohorské sněhovo-dešťové – Dunaj

• sněhové nížinné – Volha

• ledovcové – Rhôna

Deset nejdelších řek světa

1. Amazonka – 7 025 km

2. Nil – 6 671 km

3. Jang-c´-tiang – 6 300 km

4. Mississippi – 6 212 km

5. Chuang-Che – 5 464 km

6. Ob – 5 410 km

7. Kongo – 4 835 km

8. Mekong – 4 500 km

9. Amur – 4 416 km

10. Lena – 4 400 km