Hydrosfra

Významnou složkou hydrosféry představují jezera a vodní nádrže.

Jezera lze dělit podle vzniku sníženiny, kterou vyplňují a dělí se na hrazená, kotlinová,údolní a smíšená.Podle geomorfologických a geologických sil, které se podílely na vzniku jezerní pánve, lze dělit jezera na tektonická, sopečná, ledovcová, říční, termokrasová, krasová nebo smíšeného původu.Jezera obecně ovlivňují celou krajinnou sféru, ta velká i podnební, mohou být zdrojem pitné vody, využívaná k rybolovu, rekreaci atd.

Umělé vodní nádrže a rybníky jsou výsledkem činnosti lidské společnosti.

Deset největších jezer světa

1. Kaspické moře – 371 000 km²

2. Hořejší jezero – 820 141 km²

3. Ukerewe/Viktorino – 690 485 km²

4. Huronské jezero – 590 596 km²

5. Michiganské jezero – 58 016 km²

6. Aralské jezero – 370 500 km²

7. Tanganika – 32 895 km²

8. Bajkal – 31 500 km²

9. Velké Medvědí – 31 328 km²

10. Velké Otročí – 28 568 km²

Hydrosféru tvoří i voda v kryosféře, sněhu a v ledovcích.

Ledovce vznikají ve vyšších nadmořských výškách a ve vysokých zeměpisných šířkách a shromažďují asi 24 mil. km³ vody.Jsou výsledek postupné přeměny zejména sněhových srážek na led.Vznikají nad sněhovou čarou, tj. oblastí, ve kterých je úbytek sněhu v důsledku tání a výparu menší než jeho přibývání.Plošně rozsáhlejší jsou ledovce pevninské, označované též jako ledovcové štíty (grónský, antarktický).Horské ledovce jsou menší a jsou geograficky rozloženy poměrně nerovnoměrně.Ledovce se podílejí významně na modelování zemského povrchu a dávají vzniknout řadě charakteristických terénních tvarů.Nejznámější jsou ledovcová údolí (trogy), morény, kary, ledovcová jezera.

V důsledku globálního oteplování se plocha ledovců na Zemi soustavně snižuje, což způsobuje postupné zvyšování hladiny světového oceánu.

Voda se nachází i pod zemským povrchem, kde se vyskytuje a obvykle i pohybuje v horninách. Označuje je jako podpovrchová.V nezpevněných horninách (např. písky a štěrky)se podzemní voda vyskytuje v průlinách, v pevných horninách (žula, vápenec, břidlice) se váže na pukliny.Podzemní voda se takto označuje jako průlinová nebo puklinová.Hladina podzemní vody je úroveň, do které jsou průliny a pukliny vyplněné vodou.V oblastech, kde je geologické podloží tvořeno střídavě propustnými a nepropustnými horninami, je hladina podzemní vody pod hydrostatickým tlakem.Hovoříme o vodě napjaté, též artéské.Místo vývěru podzemní vody na zemský povrch se nazývá pramen.Pokud se v 1 litrů vody nachází více než 1 gram minerálních látek nebo plynů, označuje se jako voda minerální.Podzemní vody slouží jako rozhodující zdroj pitné vody pro obyvatelstvo.Další zdroj pitné vody představují jezera, řeky a krasové podzemní vody.