Hydrosfra

4. Hydrosféra

Hydrosféru tvoří voda, která se vyskytuje v oceánech, mořích, řekách, ledovcích, jezerech, sněhové pokrývce ale i v horninách a v atmosféře.Jejím studiem a geografickým rozšířením se zabývá hydrogeografie.

Voda představuje přírodní zdroj a v krajinné sféře se vyskytuje ve všech 3 skupenstvích (pevné, kapalné, plynné).

Voda má také schopnost jímat a uchovávat teplo a tak ovlivňovat (zmírňovat) kolísání teploty v zemské atmosféře.Pro vodu zejména mořskou je typická přítomnost řady minerálních látek a solí. Rozhodující množství vody na Zemi je tak slané nebo mineralizované.Pouze voda obsažená v ledovcích je sladká.

Výpar vody z povrchu oceánů a pevnin a její návrat do světového oceánu nebo na pevninu ve formě atmosférických srážek se označuje jako malý oběh vody.

Velký oběh vody v celé fyzickogeografické sféře zahrnuje výpar vody do atmosféry, její přenos v atmosféře, proces kondenzace a s ní související vznik dešťových kapek, jejich vypadávání na zemský povrch a následný povrchový a podpovrchový odtok.

Výpar z povrchu pevnin:

Vp = Sp – Q

Výpar z povrchů oceánů:

Vo = So + Q kde So + Sp = Vo + Vp

Vp….výpar z povrchu pevnin

Vo….výpar z povrchu světového oceánu

Sp….srážky na pevninách

So….srážky nad světovým oceánem

Q…..odtok z pevnin

Voda v oceánech a mořích a její vlastnosti

Jednotlivá moře a oceány dohromady tvoří obal Země, který se označuje světový oceán.Jeho přirozenou součástí jsou moře, která se dělí na okrajová, meziostrovní a vnitřní.Světový oceán tvoří čtyři oceány a mnoho okrajových a středozemních moří.

Okrajová moře zaujímají 11 % plochy světového oceánu a mají s ním otevřenou výměnu vod. Jsou od něj oddělena skupinou ostrovů, poloostrovem nebo jen podmořským prahem.

Středozemní moře vznikají hlouběji do pevniny, s oceánem jsou spojena průlivy.Dělí se na moře vnitřní (Baltské moře, Perský záliv) a moře mezikontinentální (Středozemní moře, Rudé moře).Dno světového oceánu, tedy oceánský reliéf se v mnohém podobá povrchu pevnin.Ve velké míře je pokryt usazeninami, které mohou být pevninské( vzniklé rozrušením pevnin) nebo hlubokomořské (tvořené schránkami odumřelých mořských živočichů, sopečným, případně kosmickým materiálem.

Oceánské dno se dělí na tři velké jednotky: okraje pevnin, oceánské pánve a středooceánské hřbety.K okrajům pevnin patří část mořského dna mezi břehovou linií a okrajem oceánských pánví, která je dále rozdělena na pevninský šelf, pevninský svah a pevninské úpatí.Šelf (práh) je podmořským pokračováním pevniny a zasahuje do hloubek kolem 130 m.Na šelfech jsou nahromaděny zásoby nerostných surovin a jsou rovněž bohatými lovišti ryb. Tam, kde začíná výraznější sklon oceánského dna, přechází šelf v pevninský svah.Nejrozsáhlejší část oceánského dna zaujímají oceánské pánve.