Socioekonomická geografie - obyvatelstvo

SOCIOEKONOMICKÁ GEOGRAFIE

Rasové složení obyvatelstva

• na základě podobných biologických (tělesných) znaků (barva kůže, vlasů apod.) se rozlišují tři základní lidské rasy (plemena): europoidní (bílá), mongoloidní (žlutá, popř. rudá) a negroidní (černá)

• někdy se zvlášť vyděluje australoidní rasa (příbuzná negroidní)

• kromě základních lidských ras existuje řada přechodných a smíšených populací (Drávidové, turkické národy aj.)

• Drávidové: žijí především v jižní Indii, bývají klasifikováni jako součást australoidní rasy a spolu s Negrity jsou jedinými asijskými představiteli tohoto plemene

• Negritové: souhrnné označení několika populací žijících v jižní a jihovýchodní Asii (např. Veddové na Cejlonu, Andamanci – obyvatelé Andamanských ostrovů aj.), které se odlišují malým vzrůstem a tmavou pletí (jedná se o příslušníky australoidní rasy)

• turkické národy: jedna z největších asijských etnických skupin (např. Turci, Ázerbájdžánci, Kazaši, Kyrgyzové, Turkmeni, Uzbeci aj.), fyzicky představují většinou smíšený typ europoidní a mongoloidní rasy

• jednotlivé rasy vznikly dlouhodobým vývojem v odlišných přírodních podmínkách

• všichni lidé patří k jedinému lidskému druhu: Homo sapiens (člověk moudrý)

• lidské rasy se v dávné historii vyvíjely většinou izolovaně, k míšení docházelo jen zřídka

• europoidní obyvatelstvo se rozšířilo po celé Evropě, severní Africe, JZ a jižní Asii

• mongoloidní obyvatelstvo zabralo většinu Asie (žlutá rasa) a Ameriku (Eskymáci a indiáni – rudá rasa)

• negroidní obyvatelstvo žije v subsaharské Africe, příp. též v Austrálii a Oceánii

• velký zlom nastal v době objevných plaveb

• od 15. stol. docházelo k velkému rozšíření europoidní rasy: Severní Amerika, Jižní Amerika (zde docházelo k intenzivnímu míšení s původním indiánským obyvatelstvem), Austrálie, v menší míře i další oblasti (Sibiř, jižní Afrika)

• obchod s otroky zavlekl do Ameriky miliony příslušníků negroidní rasy

• velké přesuny ve 20. a 21. stol. dále zamíchaly s mapou ras (dochází k čím dál většímu míšení)

• nejpočetnější stále zůstává europoidní rasa (přibližně dvě pětiny světové populace), těsně následovaná mongoloidní rasou

• smíšené a přechodné rasy jsou typické pro Jižní Ameriku (mestici: míšenci indiánů s bělochy; mulati: míšenci černochů s bělochy; zambové: míšenci indiánů s černochy), JV Asii (mongoloidní a australoidní rasa), střední Asii (europoidní a mongoloidní rasa) či Africký roh (europoidní a negroidní rasa)

• otevřeně hlásaný rasismus se dnes bere jako extrém

Etnické (národnostní) složení obyvatelstva

• na základě rasových, ale také sociálních, kulturních a historických znaků vznikaly menší specifické skupiny: etnika (rody → kmeny → národy)

• etnika sice existovala již od pravěku, ale teprve od 19. stol., v momentě, kdy tyto skupiny začaly uplatňovat vlastní politický program, se začíná hovořit o národech a nacionalismu

• nacionalismus: politický program, jehož cílem je dosažení suverenity národa vytvořením národního státu

• nacionalismus od 19. stol. spoluformoval moderní státy, ale také upřednostňoval zájmy národa před vším ostatním a zdůvodňoval tím války, kolonizaci, potlačování práv menšin apod.

• zatímco v Evropě se historicky prosazovalo propojení jazyka a národa, v jiných oblastech světa se pro vymezení národa prosadily jiné faktory: především přítomnost na určitém území a přijetí určitých idejí (viz např. Spojené státy americké)

• pojítkem, příp. dělítkem může být také náboženství (viz např. Izrael, Indie × Bosna a Hercegovina, Libanon); přesto je jazyk stále základním kamenem národů světa

• Izrael: zhruba tři čtvrtiny populace státu představují Židé, kteří vyznávají judaismus

• Indie: stát, ve kterém žije velké množství různých etnických skupin hovořících asi tisíci jazyky a nářečími; skoro čtyři pětiny obyvatel vyznávají hinduismus

• Bosna a Hercegovina je domovem Bosňáků (cca 50 %, muslimové), Srbů (cca 30 %, pravoslavní) a Chorvatů (cca 15 %, katolíci); v l. 1992-1995 zde došlo k občanské válce, která posílila vzájemnou nevraživost mezi jednotlivými národnostmi

• Libanon: žije zde 95 % Arabů (60 % Libanonců jsou muslimové a 40 % křesťané); v l. 1975-1989 zde došlo k občanské válce (palestinští uprchlíci × křesťanští falangisté)