Kartografie – zobrazování zemského povrchu, obsah mapy

Etapy vzniku mapy

• 1) práce astronomické

  • Astronomické měření

• 2) práce geodetické

  • Trigonometrická síť = soustava trojúhelníků z trigonometrických bodů

  • nivelační síť = soubor výškově přesně zaměřených nivelačních bodů

• 3) práce topografické

  • Podrobné polohopisné a výškové měření

• 4) práce kartografické

  • Vytváření čistokresby mapy

• 5) práce reprodukční

  • Vytisknutí mapy, reprodukce

Obsah mapy

• Kartografická generalizace = výběr toho „co chceme v mapě mít“

• Polohopis - zachycuje v horizontálním směru vzájemnou polohu objektů a jevů v krajině. Polohopis se znázorňuje pomocí smluvených značek a barev, které musí být vysvětleny v legendě mapy. Mapy obsahují tři základní typy značek:

  • liniové značky - pobřežní čára, státní hranice, vodní toky, dálnice, železnice, aj.

  • bodové značky - města, vesnice, nerostné suroviny, zemědělské produkty, letiště, aj.

  • plošné značky - lesy, pouště, oceány, moře, jezera, půdy atd.

• Výškopis - zobrazuje výškovou členitost mapované krajiny. V praxi se používají tři způsoby znázorňování vertikální členitosti:

  • vrstevnice (izohypsy) - jsou to izolinie spojující místa o stejné nadmořské výšce. Vrstevnice se pro pro znázornění výškové členitosti využívají zejména u map velkého měřítka (např. topografické mapy)

  • kóty (výškové body) - udávají přesnou nadmořskou výšku konkrétního bodu v terénu (např. nejvyšší hora, významný vrchol apod.)

  • barevná hypsometrie - barevné odstíny, jimiž se znázorňuje vertikální členitost u map středního a malého měřítka (atlasy, nástěné mapy aj.). Pro nadmořské výšky se užívají barevné stupnice od zelené po hnědou, pro rozlišení hloubek moře od světlomodré po tmavomodrou

• Popis mapy - je nepostradatelnou součástí obsahu mapy vhodně doplňující výškopis a polohopis. Jednotlivé názvy zeměpisných objektů a jevů jsou v mapě uvedeny smluveným písmem, které se odlišuje velikostí, druhem, barvou, sklonem a tvarem.

• Kartogram - obrysová kresba územní jednotky, na které jsou pomocí plošných značek znázorněna statistická data.

• Kartodiagram - znázorněný územní celek (stát, kraj, okres) a statistické údaje různých geografických jevů (hustota zalidnění, lesní plochy, zemědělské plochy atd.). V jeho centru je umístěn diagram, který vyjadřuje kvantitu či kvalitu vybraného jevu (např. složení obyvatelstva dle národnosti, věková skladba obyvatelstva aj.)

Druhy map

• 1) dle vzniku - původní (originální), odvozené (upravené původní)

• 2) podle měřítka

  • velké - do 1:200 000 (katastrální mapy, plány, topografické mapy, turistické mapy, autoatlasy)

  • střední - od 1:200 000 do 1:1 000 000 (podrobnější obecně zeměpisné mapy, nástěnné mapy menších území, autoatlasy aj.)

  • malé - nad 1:1 000 000 (školní atlasy světa, kapesní atlasy, glóbus atd.)