Kulturní krajina a životní prostředí%0A

(Podkrušnohoří, Dolní Lužice v Německu, Hornoslezská pánev v Polsku)

Typy krajiny podle hospodářského využití

Zemědělská krajina

je obdělávaná půda. Převládají pole, louky, sady, vinice a pastviny. Rozoráním půdy zmizel z převážné části krajiny původní kryt, a proto ji lidé musí různými opatřeními chránit před vodní a větrnou erozí. Zemědělské půdy trpí nadměrným používáním umělých hnojiv a chemických prostředků.

Lesohospodářská krajina

Převládá v ní les, který člověk využívá, ošetřuje a obnovuje. Důležité je, aby druhová skladba lesů odpovídala přírodním podmínkám a aby nebyla porušena rovnováha mezi těžbou a přírůstkem dřevní hmoty.

Těžební krajina

je narušena těžbou nerostů a hornin. Zejména v oblastech s rozsáhlou povrchovou těžbou mívá všechny znaky devastované krajiny.

Městská a průmyslová krajina

Zde jsou přírodní složky změněny od základu. Z původní krajiny zůstaly zachovány jen geologické podloží, základní rysy reliéfu a podnebí. Převládají v ní průmyslové objekty, skladiště, parkoviště, domy a vozovky.

Krajinu a životní prostředí tvoří neživé (abiotické), živé (biotické) a společenskohospodářské (socioekonomické) složky. Působí společně, současně a nepřetržitě.

Neživé složky prostředí

• Slunce a jeho záření

• Atmosféra

• Hydrosféra

• Litosféra

• Pedosféra

• Kryosféra

Živé složky prostředí

Biotickými složkami prostředí jsou všechny živé organismy:

• rostliny

• živočichové včetně člověka

• viry, bakterie, sinice a houby.

Přírodní zdroje dělíme na:

• obnovitelné (živočišstvo, půda, rostlinstvo,…)

• neobnovitelné a) nevyčerpatelné (sluneční záření, vítr, voda,…)

b) vyčerpatelné (pevná a kapalná paliva, minerály,…)

Vlivy člověka na krajinu

Těžba nerostných surovin

Různé způsoby těžby mají vliv na další vývoj krajiny. Dosud převládají mechanické způsoby těžby, který značně porušuje vzhled krajiny (např. haldy, prohlubně, lomové stěny). Při chemickém způsobu těžby vychází surovina na povrch v upravené podobě (např. kuchyňská sůl). Chemické způsoby těžby ohrožují povrchové i podzemní vody.

Například těžba ropy má dopad na: rybolov, pitnou vodu, povrchovou vodu

faunu, flóru, přírodu, krajinu

půdu, břehy, pobřeží

Některá naleziště nerostných surovin se nacházejí v krajinách s cennými přírodními ekosystémy. Například v J. Americe byly nalezeny obrovské zdroje bauxitu, cínu, mědi a zlata v krajinách deštných lesů. Těžba a bezohledné kácení tak ničí významný zdroj kyslíku. I u nás se těží v oblastech hodnotných z hlediska životního prostředí, např. těžba vápence v Českém a Moravském krasu. Dokonalým příkladem devastace je povodí Orinoka ve Venezuele (železná ruda) a u nás oblast Mostecka a Karvinska.

Průmysl

Průmyslová výroba je v současnosti jedním z hlavních činitelů působení lidské společnosti na krajinu.