Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Litosfra

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (119.5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

5. Litosféra

Litosféra je pevný horninový obal Země. Tvoří ji nejsvrchnější vrstva zemského pláště a zemská kůra. Její mocnost je 70 – 100 km. Zemská kůra není jednolitá, ale skládá se zhruba ze 14 hlavních tzv. litosférických desek. Rozlišujeme je na pevninské a oceánské. Litosférická deska zahrnuje kůru a horní část svrchního pláště. Tyto desky se vůči sobě čile pohybují. Stoupají, klesají, postupují do stran a mění svou polohu na zemském povrchu. Někdy do sebe desky narážejí nebo se jedna podsouvá pod druhou. Rychlost pohybu se sice měří na centimetry, maximálně desítky centimetrů za rok, ale v geologických dějinách to znamená globální přesuny litosférických desek po povrchu Země. Litosférické desky se pohybují po tzv. astenosféře, která je v plastickém stavu. Astenosféra je vyšší částí svrchního pláště.

V místech, kde se dvě litosferické desky pohybují proti sobě vzniká obrovský tlak. Horniny při okrajích litosférických desek jsou stlačovány. Ačkoli většina hornin je tvrdá, může je působící tlak buď ohnout nebo přehnout, čímž vznikne linie zvaná zlom. Zlomy jsou trhliny prostupující celou kůrou. Největší jsou na hranicích desek. Na zlomy má obrovský vliv jakýkoli pohyb desek, protože to jsou linie zeslabení. Jestliže se tlak vytvářený pohybem desek náhle uvolní, dochází k zemětřesení. Například kalifornská města San Francisko a Los Angeles leží na horizontálním zlomu San Andreas.

Zemětřesení

Zemětřesení je náhlé krátkodobé otřesy půdy, vyvolané napětím v nitru Země.

Dělíme je na:

  • Tektonická – jsou nejčastější, vyvolávají je pohyby litosférických desek

  • Sopečná – vyvolané sopkou

  • Řítivá – způsobená propadnutím stropů v podzemí (doly), v horských oblastech v důsledku spadávání lavin, v přímořských oblastech jako následek ohromných vln = tsunami.

Každé zemětřesení má:

  • HIPOCENTRUM – leží pod zemí, nejčastěji v hloubce 70 km, je to ohnisko zemětřesení

  • EPICENTRUM – místo na zemském povrchu, leží kolmo nad hipocentrem, bývá nejvíce postiženo

Seismologové užívají k měření velikosti zemětřesení dvě rozdílné stupnice:

  • Richterova stupnice je založena na množství energie vzniklé v ohnisku. To se vypočítá pomocí seismometru – přístroje na měření chvění povrchu. Každý stupeň Richterovy stupnice je asi třicetkrát větší než předchozí.

  • Mercalliho stupnice je založena na přímém pozorování účinků

Tsunami

Když ohnisko zemětřesení leží pod mořem, působí otřesy vznik vln zvaných tsunami. Často jsou označovány jako přílivové vlny, ale příliv je nevyvolává.

Když dorazí k pevnině, mohou být mnoho metrů vysoké a působí ničivé záplavy. Tsunami mohou překonat oceán a způsobit zkázu oblastí vzdálených od epicentra tisíce kilometrů. Pohybují se rychlostí až 700 kilometrů za hodinu v hluboké vodě. Jakmile vlny dorazí k šelfovému moři (mělká voda) začne se jejich rychlost zpomalovat. Zpomaluje však pouze čelo vlny a zbytek se valí stejnou rychlostí. Díky tomuto jevu se výška vln neustále zvyšuje a při styku s pobřežím dosahuje velkých výšek. Největší zaznamenané vlny měřily až 50 metrů. Jejich rychlost při styku s pobřežím je proměnlivá, ale často dosahuje až 300 kilometrů v hodině.

Témata, do kterých materiál patří