Litosfra

Druhy zvětrávání

Mechanické zvětrávání - je takové kdy se původní celistvé hmoty rozpadají na úlomky anichž by se změnilo jejich chemické složení.

Chemické zvětrávání - zvětraliny jsou značně odlišné od základních hornin.Dochází k němu za přítomnosti vzduchu a vody.

Horniny tvořící zemskou kůru pevnin jsou lehčí než ty co tvoří podklad oceánů. Proto rozlišujeme dva základní typy zemské kůry - pevninskou a oceánskou.

Pevninská kůra - nahoře 0,5 až 10 km je vrstva usazených hornin, uprostřed je žulová a vespod je čedičová vrstva. Průměrná mocnost pevninské kůry je 45 km.

Oceánská kůra - je jen v nejhlubších částech oceánů. Její mocnost je jen 6 až 15 km. Má také tři vrstvy: nahoře vrstva usazených hornin, uprostřed je vrstva sedimentů prostoupených čedičem, dole je čedič.

Zemská kůra je složena z 95% z vyvřelých hornin. Zbytek připadá na horniny usazené a přeměněné. Geologický podklad nížin je tvořen převážně z usazených hornin, tj. řekami nesené hlíny, písky a štěrky, větrem naváté spraše. Naopak základem vysočin jsou pevné skalní masivy (z žuly, čediče, andezitu)

Georeliéf – výsledek současné a zároveň protikladné činnosti geologických sil – vnitřních a vnějších činitelů.

Vnitřní (endogenní) činitelé – původ v zemském nitru, jsou vyvolávány vnitřní energií Země, která se uvolňuje při samovolném rozpadu radioaktivních prvků. Vnitřní činitelé nejsou závislí na vnějších podmínkách (změny počasí, střídání ročních dob, změna intenzity slunečního záření, ..). Působení těchto sil se projevuje v celé zemské kůře, tedy i na zemském povrchu – pohyby litosfér. desek (vrásnění hornin, posuny ker zemské kůry, sopečná činnost, zemětřesení,…).

Vnější (exogenní) činitelé – především světelné a tepelné záření vysílané Sluncem – zdroj energie převážně mimo zemské těleso. Vnější činitelé působí na zemském povrchu nebo nehluboko pod ním (např. v jeskyních) současně s působením činitelů vnitřních. Zarovnávají prvotní nerovnosti jimi vytvořené. Rozrušují vyvýšeniny hornin, odnášejí rozmělněný materiál a vyplňují jím sníženiny. Jejich činnost směřuje k zarovnání (nivelizaci) povrchu Země.

Hlavní vnější činitelé – tekoucí vody (řeky, potoky, srážkové vody), stojaté vody (moře, jezera), ledovce (horské plošné), vítr, gravitační jevy, živé organismy a člověk. Účinek exogenních činitelů na zemský povrch se projevuje trojím způsobem – rozrušování povrchu (eroze), doprava uvolněných hmot (transport) a ukládání dopravovaných hmot (sedimentace).

Typy georeliéfu

Sopečný – vulkanické tvary – sopečné kužely, vytlačené kupy, lávové příkrovy, vypreparované sopouchy aj., velmi rozšířen i na dně moří a oceánů

Říční – svahy, vyhloubené údolní tvary – od strží až po kaňony, mohutná údolí veletoků, říční terasy, údolní nivy a náplavové vějíře