Litosfra

Přes tato nebezpečí a nejistotu hospodářského podnikání patří sopečné oblasti k nejhustěji osídleným a zalidněným krajinám Země, zejména v tropických oblastech, kde je jinak řídké osídlení a malá hustota obyvatelstva. Na Jávě připadá na 1 km2 více lidí než v nejhustěji zalidněných průmyslových zemích. Sopečná půda v teplých a hojně zavlažovaných oblastech rychle větrá ve velmi plodnou a hlubokou ornici, poskytující všechny živiny. Vlivem sopečné činnosti vznikla mnohá rudná ložiska.

Oblasti, které jsou ohroženy zemětřesením, zaujímají zhruba jednu desetinu plochy pevnin. Nebezpečí zemětřesení hrozí asi polovině obyvatel planety Země.

Hlavní zemětřesné oblasti

• Subdukční zóny (oblasti, v nichž se jedna litosférická deska podsouvá pod druhou desku) -např.:Aleuty, Kamčatka, Japonsko, východoindické souostroví, Střední a Jižní Amerika.

• Riftové zóny (oblasti, v nichž je oslabena pevninská kůra, která se pomalu mění v kůru oceánskou a oblasti, kde oceánské hřebeny vytvářejí novou oceánskou kůru) -např.: Východoafrický prolom

• Mladá pásmová pohoří _např.: Pyreneje, Alpy, Karpaty, Himaláj, Andy, Kordillery

• Zóny podél velkých transformních zlomů (oblasti, podél nichž se dějí horizontální posuvy jako součást systému subdukčních a riftových zón, a které tvoří hranice mezi deskami) - např.: Kalifornský zlom San Andreas

Souš (pevnina) - je tvořena litosférickými deskami vystouplými nad hladinu světového oceánu. Největší bloky pevniny se nazývají kontinenty.

Jádra kontinentů tvoří štíty. To jsou velice stabilní části zemské kůry, tvoří je hlubinné vyvřeliny a přeměněné horniny. Zvětráváním těchto hornin vzniká mocná souvrství usazenin. Tato souvrství tvoří nejmladší části usazenin.

Zemská kůra - je složena z velkého počtu prvků. Většinou ale vytvářejí nerosty(minerály). Z nerostů jsou tvořeny horniny, které jsou základem zemské kůry. Ty dělíme podle jejich původu na vyvřelé, usazené a přeměněné.

Vyvřelé horniny - vznikají krystalizací přirozené křemičité taveniny, kterou nazýváme magma. Magma tuhne buď v hlubinách zemské kůry, v puklinách nebo se vylévá až na zemský povrch jako žhavá láva. Podle to se dělí na horniny hlubinné, žilné a výlevné. Díky pomalému chladnutí jsou hlubinné vyvřeliny dokonale krystalické (např. žula), žilné vyvřeliny jsou také plně vykrystalizované s jemným základem (např. apatit). Výlevné horniny jsou buď pleně vykrystalizované, nebo částečně sklovité, s celistvou základní hmotou(např.čedič)

Usazené horniny - vznikají rozrušením starších hornin a jejich usazením všude jinde než na místě rozpadu.

Přeměněné horniny - vznikají přeměněnou vyvřelých, nebo usazených hornin. K přeměně dochází pod vlivem vysokého tlaku a teploty. Mění se přitom minerální složení a stavba postižených hornin.