Litosfra

Tam kde se litosférické desky k sobě přibližují nebo kde se jedna podsouvá pod druhou vznikají příkopové propadliny - geosynklinály. Jsou dlouhé až několik tisíc km.Vyznačují se větší pohyblivostí zemské kůry, horotvornou a sopečnou činností a zemětřesením. Za současné geosynklinály lze považovat okrajová moře jižní a jihovýchodní Asie.

Z okolních bloků se do geosynklinál snáší z okolních rozrušených zvětralin. Na dně geosynklinál tak vzniká mocná vrstva usazenin. Pod vahou těchto usazenin dochází k praskání, kterými vyvírá magma a tvoří lávové příkopy. Po tomto období dochází k vrásnění. Jeho příčinou je svírání geosinkinály přibližujícími se okolními pevninskými bloky. Vrstvy usazenin jsou při tomto procesu zprohýbány a vznikají vrásy. Ty jsou vytlačovány směrem vzhůru a dávají tak vzniknout vrásovým pohořím. Trvá-li tento tlak ještě nadále jsou vrásy rozlámány a vzniká tak velké kry. Některé kry se pak podél zlomů zvedají a vzniká tak kerné pohoří. Když je zvrásněné souvrství odtrženo a nasunuto na horniny v okolí vzniká příkrovové pohoří. Horotvorné procesy jsou doprovázeny sopečnou činností.

Sopečná činnost

Sopka = vulkán, místo, kde magma proniká na zemský povrch, kde se rozlévá v podobě lávy. Utuhnutím lávy vznikají různé vyvřelé horniny ( čedič, znělec, adezit). Někdy se roztavené horniny nedostanou až na povrch a utuhnou v hloubce (žula). Magma = žhavotekutá hmota obsahující především SiO2 a Al2O3, na povrchu tuhne v podobě lávy

Sopky se podobně jako zemětřesení vyskytují na hranici litosférických desek. Když tlak pod kůrou vzroste, magma a plyn stoupají vzhůru. Magma chladne a tuhne v kůře nebo může prorazit na povrch, kde se nazývá láva. Láva se může vynořit tenkými trhlinami, označovanými fisury, nebo může být vytlačena skrz širší sopouch a postupně vytvářet sopku.

Druhy sopek

• činné - vybuchují poměrně často

• spící - jsou dlouhý čas mezi erupcemi klidné

• mrtvé neboli vyhaslé - už nikdy nevybuchnou

• tufové sopky – husté magma, výbuchy nahromaděného plynu, popela, prachu a sopečných pum

• lávové sopky – řídké magma, pouze vylévání lávy

• smíšené sopky (stratovulkány) – výlevy lávy doprovázené výbuchy plynů a vyvrhováním dalších pevných částic

Jevy doprovázející sopečnou činnost

• výrony horkých plynů a par – H2S (sirovodík), CO2, CO, SO2, H2O

• vývěry horkých a minerálních vod – vřídla, gejzíry - Island

• činné sopky: Vesuv, Etna, Stromboli

• činné oblasti: Kamčatka, Kurily, Japonsko, Filipíny, Indonésie, Mexiko

• u nás poslední výbuch sopky – Komorní hůrka u Chebu

Využití

• vřídla – léčivé účinky

• tepelná energie k výrobě elektřiny (Island, Itálie)

• půdy vzniklé na sopečných horninách jsou nejúrodnější

Velké katastrofy při sopečných erupcích působí zejména rychle tekoucí bahenní proudy a popelové deště, které postihují najednou velké oblasti. Ke škodám na polích a dobytku se připojují škody na budovách a katastrofy, které vznikají průvodními jevy. Jsou to záplavy v pobřežních krajinách a ohně, které vznikají při zpřetrhání elektrického vedení.