Obecná charakteristika průmyslu

Průmysl

• základ světové ekonomiky (materiální výroby)

• připadá na něj asi 70 % celkové produkce komodit (zboží)

• spotřebovává většinu zdrojů

• svými negativními vlivy zhoršuje kvalitu životního prostředí

• celosvětově pracuje v průmyslu nejméně obyvatel: zaměstnává přibližně 21 % ekonomicky aktivních obyvatel a vytváří 31 % HDP

• má kořeny již v pravěké řemeslné výrobě

• manufakturní (ruční) výroba v novověku (18. stol.) nastartovala vznik této výrobní sféry, k jejímuž rozvoji vedla průmyslová (strojní) výroba (tzv. industrializace) v 19. stol.

• základní úlohou průmyslu je přeměna surovin ve výrobky, a to buď pro finálního spotřebitele, nebo pro další zpracování (polotovary)

• geografie průmyslu: vědní obor studující rozmístění průmyslu a územní strukturu průmyslové výroby

Průmyslová odvětví

• tři základní odvětví: průmysl těžební (získávání, resp. těžba surovin), energetický (zejména výroba a rozvod elektrické energie, ale také např. distribuce a využití uhlí, ropy nebo zemního plynu) a zpracovatelský (přeměna surovin průmyslového i zemědělského původu na polotovary nebo finální výrobky)

• zatímco těžební průmysl spadá ještě do primárního sektoru hospodářské činnosti člověka, energetický a zpracovatelský průmysl náleží již do sekundárního sektoru

• zpracovatelský průmysl se dělí na tato odvětví: hutnictví, strojírenství, průmysl chemický, spotřební a potravinářský

• zpracovatelský průmysl lze dělit na těžký a lehký (spotřební)

• těžký průmysl: jeho produkty (guma, cement, ocel, plechy, elektronické součástky apod.) jsou určeny pro další průmyslové využití

• lehký průmysl: jeho produkty (potraviny, oděvy, léky, telefony, knihy, počítače, automobily apod.) jsou určeny k přímému užití spotřebitelem

• některá odvětví jsou jednoznačně zařaditelná: např. oděvní či obuvnický průmysl je typickým reprezentantem lehkého průmyslu

• řada odvětví však není jednoznačně zařaditelná do jednoho z těchto dvou typů: např. hutnický průmysl je sice příkladem těžkého průmyslu, ale část výrobků (např. trubky, roury, kolejnice, traverzy, dráty, plechy aj.) mohou přímo využívat lidé; strojírenský průmysl vyrábí obráběcí stroje pro ostatní průmyslová odvětví, ale i automobily pro přímou spotřebu; elektrotechnický průmysl vyrábí domácí spotřebiče (např. vysavače, šicí stroje, vrtačky, pračky, myčky, ledničky, sporáky aj.), ale též roboty pro např. strojírenský průmysl; chemický průmysl produkuje suroviny pro další průmyslové zpracování nebo hnojiva pro zemědělství, ale rovněž spotřební výrobky (mýdla, barvy apod.)

• k tradičním oborům, které navázaly na manufakturní výrobu, patří např. hutnictví nebo průmysl textilní či potravinářský

• naopak zcela novým odvětvím, které přinesla průmyslová revoluce, bylo strojírenství: to je dnes základním průmyslovým oborem, který umožňuje (spolu s energetikou) veškerou další průmyslovou výrobu

• stěžejní průmyslová odvětví (těžbu, energetiku, hutnictví a strojírenství) doplňuje v moderní době nepostradatelný chemický průmysl

• čelní pozice zastávají v současnosti rovněž tato odvětví: elektrotechnický průmysl, elektronický průmysl (tj. výroba počítačů, televizorů, fotoaparátů, telefonů, tiskáren, satelitů, přehrávačů aj.), přesné strojírenství (výroba přístrojů), dopravní strojírenství (zvláště automobilový průmysl) nebo farmaceutický (lékárenský/lékárnický) průmysl

• elektronika: obor elektrotechniky, který se zabývá studiem a praktickým využitím pohybu elektronů v různých prostředích (ve vakuu, v plynech, v pevných látkách, v polovodičích)

• spotřební elektronika: elektronická zařízení určená pro každodenní (nebo velmi častá) použití v rámci komunikace doma i v kanceláři

• farmacie (lékárnictví): obor zabývající se výzkumem, kontrolou a vydáváním léků