Obecná charakteristika průmyslu

Rozmístění průmyslové výroby

• ovlivňují jej faktory přírodního a socioekonomického charakteru

• faktory přírodního charakteru (zdroje nerostných surovin, paliv a vody; klimatické poměry; morfologie terénu apod.) vznikly a existují nezávisle na lidské společnosti; jejich vliv na rozmístění průmyslu relativně klesá – pouze pro některá odvětví (např. těžební průmysl) mají význam

• faktory socioekonomického charakteru (trh, pracovní síla, doprava, věda, vojenskostrategická hlediska apod.) mají na rozmístění průmyslové výroby u většiny průmyslových odvětví rozhodující vliv

• do problematiky rozmístění průmyslové výroby stále více zasahuje ochrana životního prostředí

• významným činitelem rozmístění průmyslové výroby se stává věda: vědeckovýzkumné komplexy (tzv. technologické parky) jsou budovány na speciálních předem patřičně vybavených pozemcích – obvykle v blízkosti univerzity nebo vědeckovýzkumného centra (k nejznámějším patří např. tzv. Silikonové údolí – Silicon Valley u San Francisca v USA na bázi Stanfordovy univerzity nebo Údolí Isaru v Německu na bázi Mnichovské univerzity)

• základní jednotkou je průmyslový závod

• v procesu industrializace se průmyslové závody seskupují v průmyslové komplexy: uhelné, metalurgické (metalurgie = hutnictví: věda a výrobní odvětví zabývající se získáváním kovů a jejich slitin), energochemické (zpracovávající dováženou ropu nebo zemní plyn), strojírenské; průmyslové komplexy vznikají často v přístavech, kam se dováží suroviny a paliva (zejména ropa)

• v zemích s bohatou průmyslovou tradicí se vytvářely průmyslové oblasti (rajony): hustá síť průmyslových závodů a komplexů s dokonalou dopravní infrastrukturou (komunikace, parkoviště apod.)

Nejvýznamnější průmyslové oblasti světa

• USA: jsou největší ekonomickou velmocí světa; průmysl se soustřeďuje především na severovýchod (do oblasti mezi Velkými jezery a pobřežím Atlantského oceánu); centra moderních technologií se nachází na západním (pacifickém) pobřeží a na jihu; v souvislosti s vytvořením celní unie s Kanadou a Mexikem (NAFTA = North American Free Trade Agreement, tj. Severoamerická dohoda o volném obchodu z r. 1994) lze jeden z hlavních průmyslových makroregionů rozšířit na celou oblast NAFTA, kterou tvoří Kanada, USA a Mexiko

• západní Evropa: nejvyspělejší výrobní kapacity se nachází v územním pásu táhnoucím se ze střední (resp. JV) Anglie přes státy Beneluxu (Belgie, Nizozemsko, Lucembursko), severní Francii, Porúří a Porýní v Německu a Švýcarsko až do Pádské nížiny v severní Itálii; západoevropský okruh lze rozšířit na celou Evropskou unii (EU), neboť i její periferní oblasti zažívají rychlý růst a modernizaci

• Japonsko (ostrovy Honšú a Kjúšú) má stále nejvyspělejší průmyslovou základnu v oblasti východní Asie, která doznala největších změn; další asijští tygři (Jižní Korea, Taiwan) dosáhli v průmyslové výrobě úrovně vyspělých států: jsou jedněmi z největších světových producentů mikroprocesorů, elektroniky či automobilů; dále je tu Čína, jejíž vnitrozemí je sice většinou zaostalé (agrární – zemědělské), ale tisíce průmyslových podniků v pobřežních zónách chrlí miliony výrobků (už nejde jen o levné zboží nízké kvality); proto je možné chápat jako třetí průmyslový region obecně východní Asii (přesněji Japonsko, Taiwan, Jižní Koreu a JV pobřeží Číny)

• pozice Ruska, které se dříve počítalo za čtvrté průmyslové centrum, klesá, resp. snižuje se význam jeho průmyslu s výjimkou těžby ropy a zemního plynu (suroviny tvoří 80 % hodnoty ruského exportu)