Evropské státy a cestovní ruch

Městečko Piran

• Na samém okraji pevninského výběžku omývaného vodami Piranského zálivu se vzpínají gotické budovy formující městečko Piran

• Z dob italské nadvlády si ponechalo nejen dvojí názvy ulic (italské a slovinské), ale i romantickou středomořskou atmosféru, díky níž se mnohdy přirovnává k Benátkám

• rozlehlé náměstí, kterému čelí socha zdejšího rodáka a světoznámého houslisty Giuseppeho Tartini, v jehož úctě bylo i pojmenováno.

• kostel svatého Jiří (St. George’s Church), který městu čelí už již od 12. století

Pobaltské státy

• Stručná charakteristika
  

• Estonsko, Litva a Lotyšsko, země bývalého Sovětského svazu, mají od roku 1991 velmi podobné ekonomické podmínky. Cestovní ruch zatím nemá dostatečné předpoklady pro přilákání zahraničních turistů, což se vyznačuje jednou z nejnižších návštěvností v Evropě.

• Nevýhodou pobaltských států z pohledu cestovního ruchu je jejich okrajová poloha v severovýchodní části střední Evropy (někdy bývají geograficky řazeny do severní či východní Evropy), chladnější klimatické podmínky a malý počet přírodních a kulturních atraktivit.

• Z přírodních atraktivit lze jako turisticky zajímavé zmínit Kuronskou vrchovinu v prostoru řeky Gauja (Livonské Švýcarsko, národní park Gauja) či jezera na jihovýchodě Lotyšska, písečné duny na Kuršské kose v Litvě a estonský venkov.

• Kulturně-historické dispozice se projevují zejména v centrech měst Pobaltských zemí (např. Tallin a Riga se pyšní středověkými jádry západoevropského stylu).

• Turisticky významný je rekreační komplex Jurmala při pobřeží Lotyšska.

• Hospodářské hledisko cestovního ruchu
  

• Všem třem Pobaltským státům se podařilo vstoupit do Evropské unie v přístupové vlně v roce 2004.

• Slabý význam cestovního ruchu v národních hospodářstvích ukazují poměrně nízké příjmy z cestovního ruchu za rok 2004 (Estonsko 704 mil. €, Litva 659 mil. € a Lotyšsko 217 mil. €).

• Platební bilance cestovního ruchu v roce 2004 byla u Estonska a Litvy přebytková (393 mil. €, resp. 144 mil.€), Lotyšsko vykazovalo schodek (- 88 mil. €).

• V cestovním ruchu Estonska na HDP podílel 21,28 %, což svědčí o jeho významném postavení v národním hospodářství. Litva a Lotyšsko měli mnohem menší podíly cestovního ruchu na tvorbě HDP a to v případě Litvy 8,9 %, v Lotyšsku dokonce jen 6,6 %.

• Zaměstnanost v cestovním ruchu
  

• Ekonomika cestovního ruchu měla v roce 2004 zaměstnat v Estonsku téměř 128 tis. lidí (21,4 % celkové zaměstnanosti), v Litvě 122 tis. pracovníků (8,5 %) a v Lotyšsku 67 tis. pracovníků (6,7 %).

• Příjezdový a výjezdový cestovní ruch
  

• V roce 2004 uskutečnili účastníci cestovního ruchu do všech estonských turistických ubytovacích zařízení téměř 2 mil. příjezdů, z toho patřilo 1,37 mil. příjezdů zahraničním návštěvníkům.

• Estonci nejčastěji v roce 2003 vyjeli do Finska, kam uskutečnili téměř 55 tis. výjezdů.

• Estonsko nejvíce navštívili v roce 2004 turisté z Finska (844 tis.), kteří tvořili 61,4 % všech zahraničních příjezdů. Další v pořadí byli Švédové (89 tis.) a Němci (86 tis.).