Evropské státy a cestovní ruch

Solný důl Wieliczka

• Nedaleko Krakova, velmi oblíbeá památka.

• Jeho prostory sahají do hloubky 327 metrů a jsou propojeny mnoha chodbami, které společně dosahují délky 300 kilometrů.

• nastřádalo se zde a uchovalo mnoho různých těžebních technologií a historických a mýtických soch vytvořených z kamenné soli

• turisté mohou na 3,5 kilometrové trase obdivovat podzemní kaple a klenuté síně, zúčastnit se zdejších fyzických i relaxačních cvičení nebo dokonce strávit noc několik desítek metrů pod zemí

Maďarsko

Stručná charakteristika

• Poloha Maďarska přeje tranzitnímu cestovnímu ruchu, kdy turisté ze severní a střední Evropy cestují zejména do oblastí jihovýchodní Evropy.

• Reliéf Maďarska není nějak výrazně členitý, převládá převážně rovinný ráz krajiny.

• Z přírodních atraktivit má pro domácí a zahraniční cestovní ruch velký význam Blatenské jezero (Balaton), které pro své předpoklady umožňuje rekreační či lázeňský charakter pobytu.

• Turisticky zajímavá je i puszta (step) Hortobágy, nevysoké pahorkatiny dobře vybavené pro turistiku a poskytující panoramata nížinného okolí, či vápencová krasová oblast AggtelekBaradla u hranic se Slovenskem (součást světového přírodního bohatství UNESCO).

• Významná pro cestovní ruch Maďarska jsou i četná lázeňská střediska nejen v okolí Balatonu (např. Tihány, Siofók, Keszthely), ale také v jiných částech země (Miskolc-Tapolca, Hajduszoboszló, či Zalakaros).

• Kulturně-historické dispozice jsou dány bohatou historií Maďarska.

• Mimořádné postavení v mezinárodním cestovním ruchu zaujímá Budapešť pro svou kulturní bohatost (kulturní památky a zařízení – hrad, vykopávky z římské doby, budova parlamentu, muzea, atd.), lázeňství a jako centrum zábavy.

• Pro turisty přitažlivá jsou i jiná historicky cenná města, např. Esztergom (Ostřihom), Eger (nejsevernější turecký minaret), Pécs, Šoproň, Szeged a další.

• Vyhledávané jsou také vinařské oblasti (např. Tokaj)

• Hospodářské hledisko cestovního ruchu
  

• Maďarsko je další zemí bývalého sovětského bloku a od počátku 90. let jeho ekonomika prochází úspěšnou transformací.

• Cestovní ruch má v národním hospodářství Maďarska významné, i když ne mimořádné, postavení. Jeho podíl na HDP v roce 2004 měl být 9,11 %.

• Přebytek platební bilance cestovního ruchu se zmenšuje díky zvyšujícím se výdajům, které oproti roku 2000 vzrostly o 93,3 %. V roce 2004 dosáhl přebytek výše 961 mil. €.

• Zaměstnanost v cestovním ruchu
  

• Podle odhadů by ekonomika cestovního ruchu měla v roce 2004 vytvářet 341 tis. pracovních míst (8,7 % celkové zaměstnanosti).

• Příjezdový a výjezdový cestovní ruch
  

• Všechna turistická ubytovací zařízení zaznamenala v roce 2004 přes 6,6 mil. příjezdů, z nichž 50,58 % tvořili domácí příjezdy a 49,42 % příjezdy zahraniční návštěvníci.

• Z dlouhodobého hlediska roste počet příjezdů jak zahraničních, tak i domácích, ale vývoj jejich podílů na celkových příjezdech jsou opačné (domácí příjezdy od roku 1995 mírně vzrostly). Ve srovnání s rokem 2003 však již došlo k nárůstu počtu příjezdů zahraničních návštěvníků o 10,9 % a k poklesu domácích příjezdů o - 0,6 %.

• Čtveřici zemí s nejvíce příjezdy do všech ubytovacích zařízení Maďarska tvoří na prvním místě Německo se 744 tis. turisty, dále Rakousko s 245 tis., Itálie s 229 tis. příjezdy a turisté Spojeného království přijeli 219 tisíckrát.

• Turisté Maďarska podnikli v roce 2004 nejvíce výjezdů do chorvatských turistických zařízení (356 tis.) zejména z důvodu letní rekreace. Do Itálie vyjelo za sluncem a mořem v létě a za sněhem a horami v zimě celkem 302 tis. turistů. Sousední Rakousko, disponující hlavně Alpami, přijalo ve všech ubytovacích zařízeních 283 tis. Maďarů.