Evropské státy a cestovní ruch

Hospodářské hledisko cestovního ruchu

Po období socialismu prošlo polské hospodářství pomalou restrukturalizací a s velkými problémy (např. vysoká inflace 700 % v roce 1990). V současné době však již patří mezi ekonomicky zdárně přetransformované země střední a východní Evropy, stále se však potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti okolo 19 %.

Polské hospodářství se vyznačovalo předimenzovaným průmyslem, zejména těžkých odvětví a vysokou těžbou surovin, znehodnoceným životním prostředím a zaostalým zemědělstvím. Tím roste význam cestovního ruchu, který pro Polsko představuje značný devizový zdroj a příspěvkem ke snížení platební bilance.

Příjmy z cestovního ruchu za rok 2004 přinesly Polsku 4,69 mld. €, zatímco výdaje dosáhly jen 3,14 mld. € (tj. přebytek 1,55 mld. €).

Podíl cestovního ruchu na celkovém HDP dosáhl v roce 2004 na úroveň 7,82 % (14,6 mld. €)

Z nízké hodnoty podílu cestovního ruchu na tvorbě HDP je zřejmé, že v Polsku nehraje cestovní ruch v národním hospodářství tak významnou roli jako v jiných státech střední Evropy, např. v České republice, na Slovensku či v Estonsku.

Zaměstnanost v cestovním ruchu

Průmysl cestovního ruchu v Polsku vytvořil v roce 2004 631 tis. pracovních míst (4,6 % celkové zaměstnanosti).

Příjezdový a výjezdový cestovní ruch

Počet příjezdů do všech kolektivních zařízení za období 1995 – 2004 vzrostl o 16,6 %, přičemž poměr domácích a zahraničních návštěvníků na celkových příjezdech do všech kolektivních zařízení zůstává téměř neměnný 3:1.

V roce 2004 přijelo do Polska 3,93 mil. zahraničních návštěvníků (25 % podíl na celkových příjezdech).

Do všech ubytovacích zařízení v Polsku za rok 2004 přijelo bezkonkurenčně nejvíce turistů z Německa (1,38 mil.). Další pozice v návštěvnosti Polska podle příjezdů do ubytovacích zařízení patří Spojenému království s 217 tis. příjezdy, Itálii s 185 tis. a Francie s 182 tis. příjezdů. Významnou roli mělo i Rusko a Ukrajina, které se v počtu příjezdů do ubytovacích zařízení téměř vyrovnali Itálii či Francii.

S ohledem na počet obyvatel nepatřilo Polsko k výjezdovým velmocím. Nejvíce 416 tis. polských turistů vyjelo do Itálie, 368 tis. do sousedního Německa a do České republiky vyjelo 254 tis. Poláků.

Regionální cestovní ruch

Rozlehlé území Polska se na úrovni NUTS2 člení na 16 regionů. 7 regionů dosahovalo v roce 2004 celkovou návštěvnost nad 1 mil. příjezdů, region Malopolskie dokonce přes 2 mil. příjezdů, ale z většiny jsou příjezdy tvořeny domácími návštěvníky.

Zajímavostí bylo vítězství počtu příjezdů domácích turistů v každém regionu nad příjezdy turistů zahraničních.

Největšími ubytovacími kapacitami disponoval region Zachodniopomorskie s 914 ubytovacími zařízeními a 108 tis. Lůžek.