Evropské státy a cestovní ruch

• Výrazný nárůst příjezdů zahraničních návštěvníků do všech turistických ubytovacích zařízení vykázala i Litva (+ 35,8 %) a podobně vzrostly i příjezdy domácích návštěvníků (+ 30,5 %). Celkový počet příjezdů je u Litvy však poloviční než u Estonska (957 tis. příjezdů).

• Turisté z Německa (109 tis.) a z Polska (80 tis.) byli nejpočetnější přijíždějící skupinou do Litvy.

• U výjezdů litevských turistů vyhrálo Polsko s 63 tis. výjezdy a Lotyšští turisté nejvíce navštívili své sousedy Litvu (28 tis.) a Estonsko (29 tis.).

• Polepšil si i příjezdový cestovní ruch Lotyšska, když celkové příjezdy oproti roku 2003 narostly o 18,7 %, přičemž zahraniční příjezdy rostly výrazněji (+ 31,4 %) než domácí (+ 3,3 %).

• Na příjezdech do Lotyšska měli největší podíl Němci (63 tis.) a Finové (62 tis.).

• Regionální cestovní ruch
  

• Pobaltské státy se statisticky na NUTS2 územně nečlení a samotný stát je považován za NUTS2. Proto jeho regionální srovnání s ostatními státy Evropy vychází z analýzy cestovního ruchu za celou zemi a není třeba ji opět podrobně rozebírat. Samozřejmě jako jiné státy Evropy se podle národních organizací cestovního ruchu člení na turistické regiony, ty však mají jiné územní členění a tudíž srovnání by bylo irelevantní.

Estonsko: https://www.travelmag.cz/zajimavosti-v-estonsku-zajimava-mista-a-pamatky-k-videni/

Lotyšsko: https://www.travelmag.cz/zajimavosti-v-lotyssku-pamatky-a-zajimava-mista-k-navstiveni/

Litva: https://www.travelmag.cz/zajimavosti-v-litve-zajimava-mista-a-pamatky-k-videni/

Ostatní země střední a východní Evropy

• Stručná charakteristika
  

• Bělorusko, Bulharsko, Rumunsko, Rusko a Ukrajina patří do regionu východní Evropy a dohromady se tyto státy rozléhají na obrovském území. Přesto je tato makrooblast z pohledu cestovního ruchu mnohem méně atraktivní (výjimkou v poslední době je Bulharsko) než jiné regiony Evropy. Důvodem nižší atraktivity je především hospodářská situace a politická nestabilita, geografická odlehlost a absence či velmi nízká úroveň turistické infrastruktury.

• Z přírodních atraktivit je to zejména pobřeží Černého moře s převažujícími písečnými plážemi a relativně stabilním subtropickým podnebím, horské oblasti pro využití letní i zimní rekreace (Transylvánské Alpy v Rumunsku, masiv Rodopy a Rila v Bulharsku, Krymské hory na Ukrajině a Ural v Rusku) a rozlehlé lesní, jezerní a močálové oblasti.

• Kulturně-historické předpoklady cestovního ruchu jsou na rozdíl od jiných regionů Evropy velmi malé a jsou soustředěny do měst (největší jsou Moskva, Sankt Peterburg, Kyjev, Sevastopol, Jalta, Minsk, Bukurešť, Sofie, Plovdiv).

• Kulturně-historické a architektonické atraktivity byly po dlouhá léta zanedbávány nebo zničeny a jejich malý počet z většiny nesplňuje náročné požadavky zahraničních turistů.

• Významnou, a pro oblasti států východní Evropy specifickou, turistickou atraktivitou je lidový folklór, který je stále součástí běžného života obyvatel jednotlivých zemí .

• Problémem v analýze cestovního ruchu států Běloruska, Bulharska, Rumunska, Ruska a Ukrajiny je většinou nespolehlivá, těžko dostupná či odlišně vedená statistika cestovního ruchu, což vede ke zkreslení ve srovnání mezi jednotlivými zeměmi.