8. Chov včel a ryb

8. CHOV VČEL A RYB:

CHOV VČEL:

VÝZNAM:

- med, vosk, včelí jed, mateří kašička

- životní prostředí (opylování), významné pro rostlinné hospodářství

Včelstev v ČR: 500 000

Včelařů v ČR: 48 000

Dolet: 5 km

1 včela za život: vytvoří 20 g medu

1. Med

- energetická látka pro včelstvo, potravina pro lidi

Složení: glukóza, fruktóza, organické kyseliny, enzymy

Rozdělení: lesní, květový, medovicový

2. Vosk

- produkt voskových žláz dělnic (voskem zavíčkují buňky s plody či zásobami)

- farmaceutický průmysl, kosmetika, svíčky

3. Mateří kašička

- sekret hltanových žláz – pro výživu plodu a matky

4. Tmel

- směs rostlinných pryskyřic a včelího vosku

- ke tmelení skulin, fixaci rámů, leštění buněk

5. Jed

- k obraně, v lékařství se používá v alergologii

6. Pyl

- samčí pohlavní buňky vyšších rostlin, včely ho nosí na zadním páru končetin do úlu

BIOLOGIE VČELÍHO SPOLEČENSTVÍ:

Vývoj včely: vajíčko -> larva -> kukla -> dospělec

Složení včelstva: matka (1), dělnice (několik desítek tisíc), trubci (několik tisíc)

1. Matka

- larva krmena mateří kašičkou (vývoj 16 dní)

- dožívá se 45 let, včelaři je nahrazena po 2 letech

2. Trubci

- oplozují matku v říji, rodí se z neoplozených vajíček, žijí 50 dní, po páření hynou

3. Dělnice

- nedokonalé samice – krmičky, kojičky, stavitelky, létavky, dožívají se až 8 měsíců

VČELAŘSKÝ ROK:

- má o 3 období více než kalendářní rok

- začíná v období žní (žně – červen až říjen)

1. Podletí (období regenerace)

- od července

- příprava úlu na zimní období

- začíná se líhnout 1. generace zimních (dlouhověkých) včel

- ošetřit proti Varoáze

2. Podzim

- včely nacvičují chomáč, vyženou nepotřebné trubce

3. Zima

- vytváří se chumáč, uprostřed je královna

- včelstvo nerušit, pozor na led (může omezit přístup vzduchu)

4. Předjaří

- kvetou stromy – 1. prolet, obnova včelstva, kontrola zásob

5. Časné léto

- včely se rojí (chtějí novou matku), vytáčí se med

6. Léto

- nejsilnější včelstvo, pozor na matku (méně ji krmí)

CHOV RYB:

- 1. zmínky z 11. století

- 14. – 16. století – nejvíce rybníků

- kapr byl hlavní tržnou rybou

VÝZNAM:

- maso (spotřeba u nás 5,5 kg/os./rok) – u nás se konzumují více slanovodní

ROZDĚLENÍ RYB:

- sladkovodní a slanovodní

ROZDĚLENÍ CHOVŮ:
1. Chov v rybníku

- přirozené prostředí s přirozeným krmivem

Extenzivní – nepřikrmují se

Polointenzivní – přikrmují se 50 kg/ha/den

2. Speciální zařízení

- bez přirozené potravy, řízené prostřední

KRMIVO:

- obilniny, směsi – vysoký podíl N-látek

DRUHY RYB:

1. Kapr obecný

- nejvýznamnější, nepůvodní druh, domestikace z dunajského kapra, všežravec

- tržní hmotnost 3 kg (rekord 51 kg v Maďarsku)

2. Amur bílý

- býložravec, hmotnost 20 kg (V Asii až 50 kg)

3. Štika obecná

- dravec, hmotnost 20 kg, oblíbená sportovní ryba