Zpracování témat k závěrečným ústním zkouškám z odborného výcviku - celá kro tématu 37

Pohlavní orgány jsou u samců tvořeny: Varlata (testis): - párové žlázy vejčitého tvaru, jsou uloženy v šourku a odděleny vazivovou přepážkou; - skládají se z několika stovek stočených kanálků, jejichž stěny jsou pokryty zárodečnými buňkami, kde vznikají pohlavní buňky spermie (na hlavičce spermie je vrstva akrozom, která rozpouští obal samičího vajíčka); - vylučují samčí pohlavní hormon testosteron, který ovlivňuje tvorbu druhotných pohlavních znaků; - z varlat jsou spermie odváděny semennými kanálky do nadvarlat. Nadvarlata:- přiléhají k varlatům a spermie v nich dozrávají a získávají schopnost samostatného pohybu, na spermii rozeznáváme hlavu, tělo a ocas (bičík). Chámovody: - trubice, které vycházejí z nadvarlat tříselným kanálkem a ústí do močové roury. Přídatné pohlavní orgány: Jejich výměšky se mísí se spermiemi a tvoří sperma, obsahující výživné látky pro spermie a neutralizují kyselé prostředí v pochvě. Dodávají spermatu charakteristický pach. Semenné váčky: - vyúsťují do močové roury společně s chámovody, sekret tvoří až 45% objemu ejakulátu. Prostata:- sekret prostaty vychází současně se spermatem, u starých samců dochází ke zvápnění tkáně prostaty. Cowperovy žlázy: - sekret neutralizuje prostředí v močové trubici a pochvě, vychází současně se spermatem. Penis: - pářící orgán samců, jeho základem je topořivé tělísko, jehož houbovitá skladba umožňuje městnání krve v jeho drobných komůrkách a tím dochází k jeho ztopoření, je ukončen žaludem a zasunuje se do kožní duplikatuly (předkožky); - po ztopoření je zasunut do pochvy, čímž umožňuje zavedení spermatu do pohlavních orgánů samice

Louky

Louka (botanicky, geologicky, knižně či nářečně též niva či lučina je zemědělská kultura tvořená společenstvím různých druhů trav, jetelovin a bylin. Louka je buď vytvořena uměle, nebo vzniká přirozeně. Příkladem přirozených luk jsou stepi, alpské louky nebo zaplavované louky na vlhčích pozemcích, nejčastěji v blízkosti vodních toků. Louky se využívají buď jako pastviny, kdy slouží jako zdroj potravy různým druhům hospodářských zvířat, jež se zde volně pasou, jedná se především o krávy, ovce, kozy a koně, nebo se využívají jako zdroj sena pro krmení v zimním období. V tom případě se tráva nechá vyrůst, načež se pokosí, usuší se a takto vzniklé seno se pak uskladňuje na zimu, kdy slouží jako základní (objemové) krmivo pro domácí zvířata i lesní zvěř. Lukařství a pastvinářství je multidisciplinární obor, využívající poznatků z biologie, ekologie, pedologie, pícninářství, pěstování rostlin a výživy hospodářských zvířat k zajištění výroby kvalitní objemné píce z travních porostů a biomasy pro energetické a biotechnologické účely. Kulturní louka: Kulturní (umělé) louky se využívají v zemědělství na sklizeň sena jako pastviny. Přirozená louka: Přirozené louky vznikají na místech, kde environmentální faktory zabraňují růstu dřevin: Alpínská louka (horská louka) – růst dřevin omezen vysokohorskými klimatickými podmínkami; v ČR např. Vyfoukávané alpínské trávníky; Pobřežní louka nebo Slanisko (ve vnitrozemí) – růst dřevin omezen vysokou salinitou půdy; Zaplavována louka – růst dřevin omezen vysokou vlhkostí půdy nebo pravidelnými záplavami; Step (prérie, celina, pampa) – oblasti s nízkými srážkami nebo pravidelnými požáry; Lesostep (savana) – přechodná oblast mezi lesem a stepí; Pouštní louka – růst dřevin omezen nízkými srážkami nebo nedostatkem živin a humusu.