Zpracování témat k závěrečným ústním zkouškám z odborného výcviku - celá kro tématu 37

1. Nejvýznamnější živiny v krmivech

Normy potřeby živin: Potřeba živin u zvířat je dlouhodobě studována ve většině zemí po celém světě. Potřebu živin je třeba chápat jako vyjádření skutečných vědecky zdůvodněných požadavků na přívod živin, která je zpracovatelem upravována v souvislosti se zvyky (v dané době a v daných podmínkách) a možnostmi v určité zeměpisné šířce a lokalitě. Jako příklad pro toto tvrzení lze uvést normu potřeby pro prasata v USA. Ta je zpracována tak, že potřeby dusíkaté složky jsou minimalizovány vzhledem k tomu, že kvalita energetické výživy je v USA dána zkrmováním dávek na bázi kukuřice/sója. V praxi to znamená, že údaje (doporučené potřeby) platné v USA se nemohou v plné míře aplikovat v zemích, kde dieta je postavena na dietě ječmen/sója (popřípadě pšenice+ječmen/sója+luskoviny). Na začátku 90 let minulého století bylo dohodnuto, že potřeba živin pro zvířata chovaná v Čechách a na Slovensku je podobná. V obou zemích již tehdy bylo málo výzkumných pracovníků, kteří by se zabývali specializovaně potřebou živin. Výzkumné týmy si proto mezi sebou rozdělili druhy zvířat, pro které se stanoví potřeba živin na Slovensku anebo v Čechách Anebo bude stanovena v obou zemích jedna norma platná v obou zemích. Bohužel po rozdělení Československa se pravidla přestala dodržovat a máme dnes celou řadu norem, které mohou běžného uživatele stavět před volbu: „Která je lepší?“. Na takovou otázku není jednoduchá odpověď. Žádná normy (doporučení) potřeby živin nemohou být dokonalé, protože vyjadřují poznatky vědeckých pracovníků pouze v době, kdy byly napsány a obvykle jsou psány skupinou lidí disponujícími jen omezenými znalostmi. V dnešní době není v silách jednoho člověka mít dokonalé znalosti o všech druzích a kategoriích zvířat.

Rozmetadla statkových hnojiv

Pro tuto aplikaci slouží rozmetadla statkových a průmyslových hnojiv. Hnojiva doplňují živiny od čerpané rostlinami z půdy a zlepšují fyzikální a chemické vlastnosti půdy. Stroje pro hnojení mají za úkol rozmetat rovnoměrně a v nastavených dávkách všechny druhy hnojiv. Podle druhu hnojiv rozmetadla rozděluje na: Rozmetadla tuhých statkových hnojiv – hnůj, kompost a podobně. Rozmetadla tuhých statkových hnojiv: Pracují jako jednoúčelové stroje (slouží k rozmetání hnoje nebo kompostu) anebo také jako víceúčelové, kdy po úpravě slouží k dopravě silážované kukuřice a jejímu rozvrstvení silážního podvozku. Hlavní konstrukční části rozmetadla: Podvozek s ložným prostorem (korbou); Dopravní ústrojí pro přísun hnoje k rozmetacímu ústrojí (dnový dopravník); Rozmetací ústrojí; Převody a příslušenství. Rozmetadlo RUR -3: Toto rozmetalo, má jednonápravový podvozek (návěs) na dně korby je dnový dopravník, který je složen ze dvou řetězů a lišt. Dále z přední a zadní hřídele s řetězovými koly. Zadní hřídel je poháněna náhonem od traktoru. Rozmetadlo má stírací lištu, která vytváří stejnoměrnou vrstvu hnoje na dopravníku před rozmetacím ústrojím. Rozmetací ústrojí je tvořeno vodorovným bubnem, který vytrhává hnůj z vrstvy na rozmetadle a rozmetá ho za rozmetadlo. Buben je také poháněn od náhonu. Nastavení dávky: množství hnoje na hektar nastavujeme na rohatkovém mechanismu, kterým měníme rychlost posouvání dnového dopravníku. Rozmetadlo RUR -5: princip tohoto rozmetadla je stejný jako RUR3 naložíme na něj 5 tun rozmetací ústrojí je zde kombinované složené z vodorovného bubnu a stolu se 4 rozmetacími lopatkami. Ve Vestci máme rozmetadlo RUR - 10 na které naložíme 10 tun a mají rozmetací ústrojí stejné jako u rozmetadla RUR – 5, ale je zde přidán ještě jeden rozmetací buben, takže jsou dva bubny nad sebou. Používají se také bubnová rozmetací ústrojí se svislou osou rotace. Mívají čtyři svislé bubny, které hnůj vytrhávají a rozmetají.