11.Mezinárodní vztahy, mezinárodní organizace, jejich význam, činnost, struktura.

11. MEZINÁRODNÍ VZTAHY, MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE, JEJICH VÝZNAM, ČINNOST, STRUKTURA.

MEZINÁRODNÍ VZTAHY

• Soubor aktivit a projektů, které přesahují hranice jednotlivých států

• Mohou být politické, kulturní, ekonomické, diplomatické, právní nebo vojenské povahy

• Související obory: politologie, geografie, demografie, ekonomika, historie

• MEZINÁRODNÍ VZTAHY JAKO VĚDA

  • Zabývají se nalézáním bezpečnějších a efektivnějších prostředků pro organizaci vztahů mezi lidmi, společnostmi, vládami a ekonomikami

  • Soustřeďují se na vývoj a strukturu mezinárodních společenství

  • Oblasti výzkumu: studium mezinárodních organizací, bezpečnostní studia, mezinárodní politická ekonomie, rozvojová studia, výzkum míru a řešení konfliktů na mezinárodní úrovni

• MEZINÁRODNÍ SYSTÉM – základní prostředí mezinárodních vztahů – dynamický komplex prvků, vztahů a interakcí, které mohou mít podobu spolupráce, konfliktu či ignorace

  • Hlavní aktéři: suverénní státy

  • Další aktéři: mezinárodní organizace, nadnárodní korporace, teroristické organizace, sítě organizovaného zločinu

• INTEGRACE – proces prohlubování spolupráce mezi jednotlivými státy, který může zahrnovat hospodářskou, politickou, právní i bezpečnostní stránku, cílem vyšší prosperita integrujících se zemí – státy si buď mohou zachovat svou suverenitu (OSN), nebo se její části vzdávají ve prospěch celku (EU)

• FORMY MEZINÁRODNÍ VZTAHŮ:

  • Mezistátní dohody a smlouvy – upravují vztahy mezi státy a vytvářejí základ pro mezinárodní spolupráci

  • Mezinárodní organizace
    

MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE

• Vyšší forma spolupráce mezi státy

• Spolupráce díky nim nabývá institucionální podoby

• Státy na základě právního aktu (obvykle smlouvy) postupují část svých pravomocí společným orgánům či se v nich snaží prosadit svůj vliv

• Trvalá spolupráce

• Neustálý rozvoj spolupráce

• Nutné schválení příslušnými orgány státu v souladu s jeho právní úpravou

  • V některých zemí nutné schválení vládou a následná ratifikace zákonodárným sborem a hlavou státu

• DŮVODY VZNIKU:

  • Provázanost světového obchodu

  • Globální rizika

  • Stejné politické zájmy (např. snaha vynucení a dodržení lidských práv v konkrétních zemí)

• DĚLENÍ:

  • VLÁDNÍ – vstupuje stát celkově, má své zástupce

  • NEVLÁDNÍ – skupina lidí na sebe nabaluje více lidí (např. Amnesty International, Greenpeace…)

  • OTEVŘENÁ – stát se rozhodne vstoupit, tak vstoupí

  • OMEZENÁ – přihláška ke vstupu, podmínky ke splnění

  • REGIONÁLNÍ – aktéři z určité geografické oblasti

  • GLOBÁLNÍ – bez geografického omezení členství

  • MEZIVLÁDNÍ ORGANIZACE – státy si ponechávají všechny podstatné pravomoci

  • NADNÁRODNÍ ORGANIZACE – přesun podstatných pravomocí na dané organizace a jejich orgány

  • OBECNÁ – např. OSN

  • SPECIALIZOVANÁ – např. Greenpeace

  • Podle oblasti zájmů a cílů

    • Např. politické, hospodářské, kulturní, sociální