19. RENESANCNI A NOVOVEKA FILOSOFIE

Monadologie
- elementární částice = MONÁDA (jednost) = bodová a individuální substance
- kolem nás je jich nekonečno, každá věc se z ní skládá
- monády jsou: 1) body
2) silová centra => tělesa – shluky silových polí
3) oduševnělost = žijí, mají své vlastní představy; monády hmoty, lidské duše – na
vyšší úrovni
- nejdokonalejší monáda = bůh
4) individuálnost = každá je jiná, všechny uspořádány do harmonického celku – ten se
řídí tzv. předjednanou harmonií – pochází od Boha
- Z těchto základních bodů jsou pak složena všechna tělesa
- každá monáda v sobě nese boží řád a tudíž všechny tvoří harmonický celek

Teodicea
= ospravedlnění boží existence ve zlém světě, zabývali se tím i ve středověku (sv. Augustýn) -> zlo =
absence dobra- bůh stvořil nejlepší svět, jaký mohl - 3 druhy zla- 1. metafyzické – svět je konečný, lidé umírají, protože svět končí, bůh s tím nic nenadělá 2. fyzické – dáno nedokonalostí lidských bytostí – cítíme záporné emoce 3. morální – děje se proto, že jsme nedokonalí a máme svobodu – často si vybíráme
špatně => v rozporu s předjednanou harmonií

Empirismus
= britský myšlenkový směr (čerpá z ostrovní tradice myšlení), reakce na racionalismus
- někdy řazen už k osvícenství
- jeden ze směrů gnozeologie
- základem je teorie založená na lidské zkušenosti (vše, co se do nás dostává zvenku – vjemy,
zážitky…)
- zkušenost předchází rozumu – člověk nemá žádné vlohy, pouze to, co se do něj dostane „zvenku“

John Locke
- pracoval jako domácí učitel a rádce, stal se komisařem pro kolonie
- nejslavnější dílo: Esej o lidském rozumu
- zjistil, že pojem boha se nevyskytuje ve všech kulturách
- Zatímco Descartes tvrdí, že člověk se rodí s určitými vrozenými idejemi, Locke je přesvědčen, že
neexistují žádné vrozené ideje.
- Jak je to možné? Zákony, jako je například zákon totožnosti, jsou až pozdním výtvorem lidstva.
Veškeré lidské poznání pramení ze zkušenosti.
- Člověk je po narození tabula rasa – nepopsaný list papíru, ve vědomí nemá nic.
- Zkušenost může být dvojího druhu:
- vnější (sensation) – pramen, ze kterého se do vědomí dostávají jednoduché ideje (vjemy).
Primární kvality: rozprostraněnost, tvar, pevnost, počet, pohyb, klid.
Další kvality (barva, chuť atp.) vznikají díky primárním – barva tělesa
tedy závisí na kvantitativních vztazích, což je v souladu s moderními poznatky!
- vnitřní (reflection) – lidské vědomí se obrací samo k sobě, řadíme sem vnímání, vzpomínání,
rozlišování, srovnávání, chtění – pracuje se s materiálem vnější zkušenosti

- Rozum vytváří složené ideje na základě práce se zkušeností, nikdy k nim ale nemůže přistoupit nic z
rozumu samotného!
- Mezi složené ideje patří - mody (počet, prostor, trvání,…)
- substance (bůh, duch, těleso)
- vztahy
- Složeným idejím neodpovídá žádný reálný objekt – jedinou výjimkou je substance, tedy bůh, duše a
tělesa existují reálně.