19. RENESANCNI A NOVOVEKA FILOSOFIE

George Berkeley
- Ir, hodně cestoval – USA; biskup
- dílo: Esej o nové teorii lidského poznání, Pojednání o základech lidského poznání
- materialista
- kritizoval Locka
- subjektivní idealista (příčinou všech věcí je subjekt (člověk) sám)-neexistuje hmotný svět, pouze
představy
- zákl. heslo: „Esse est percipi“ => „Existovat znamená být vnímán“
- veškerá realita závislá na mysli, na co jsme schopni myslet, to existuje
- veškeré věci, které vnímáme svými smysly, musí existovat pouze v našem vědomí
-> když je nevnímáme, neexistují
- každý člověk ovšem vnímá stejnou věc stejně - má obecné ideje dány od Boha
- věci mohou existovat pouze jako vnímatelné objekty
- věci, které vnímá více lidí, jsou společnou představou
- to, co existuje objektivně je duch, ne hmota => nemá objektivní existenci
- objektivně existuje to, co dokáže vnímat lidská duše, vše kolem jsou představy
- původ všech představ a idejí je v bohu (=> věří v boha)
- všechny naše představy jsou vnímány boží myslí, bůh je vytváří a vnímá
- bůh vnímá i to, co někteří vnímat nemusí
- zvířata nemyslí

David Hume
- Skot, knihovník
- dílo: Pojednání o lidské přirozenosti, Zkoumání o lidském rozumu
- navazoval na Locka - teorie vnímání, Berkeleyho (ale byl radikálnější)
- existují jednoduché a složité představy
- pracuje s termíny „dojem“ a „idea“
- dojmy jsou podle Huma získány smyslovým vnímáním vnějšího světa
- ideje jsou pak produktem našich vzpomínek na dříve vnímané věci
- všechno co si naše vědomí vytvoří jsou kombinacemi impresí a idejí
- neexistuje hmota, ani duše - existují pouze představy, nejsou uchyceny na žádné lidské duši, „visí“
ve vzduchu
- vědy, které mají smysl jsou ty, které pracují s dojmy ->odmítl zákon kauzality, kdy má veškeré dění
svou železnou zákonitost a příčinu předem stanovenou
- „Je možné, že Slunce zítra nevyjde“ => pouze jsme si zvykli na přírodní a fyzikální zákony, není
důkaz, že zítra to bude stejné