23. Filozofie v renezanci a baroku

• Rozprava o metodě: naše smysly nás klamou (hůl do vody ponořená zdá se býti nalomená) je nutné vycházet z rozumu (ne ze smyslů) – je nutné pochybovat o všem („Cogito, ergo sum.“ = „Myslím, tedy jsem.“)

• Meditace o první filozofii: teorie duality – jsoucno tvořeno dvěma nezávislými substancemi 1) hmotná (Res extensa) 2) nehmotná (Res cogitans), nezávisle na nich – třetí, neomezená substance = Bůh

• Základy pro procesy myšlení

BRAUCH BENEDIKT SPINOZA

• Teologicko-politický traktát: snaha o sjednocení nábož., fil., a politiky, dva výklady Bible: 1) pro lid doslovný výklad 2) pro vzdělance alegorický a symbolický výklad, Ježíš není boží syn, jen nejušlechtilejší z lidí

• Etika vyložená geometrickou metodou: příroda = Bůh (panteismus), není tedy dualista, pouze jediná substance, „svoboda je poznaná nutnost“ = svobodné rozhodnutí je správné rozhodnutí

WILHELM LEIBNITZ

• Objevil diferenciální a integrální počet, derivace, zdokonalil binární soustavu

• Leibnizova kalkulačka – sčítání odčítání, druhé odmocniny

• MONADOLOGIE: monas = jednota, svět tvořen z monád – svědek vynálezu mikroskopu, každá monáda je jedinečná, je mezi nimi hierarchie (nejvyšší – Bůh – „velký hodinář“ – stvořil první monádu), monády tvoří souladný celek (jako několikery hodiny, mají předem stanovenou harmonii, bez jediné odchylky)

• EMPIRISMUS

• fil směr na britských ostrovech, význam rozumu potlačován na úkor smyslové zkušenosti (empirie)

• považováno za počátek osvícenství

• psychologie: tabula rasa – nepopsaná deska

• základem je indukce (od konkrétního k obecnému)

JOHN LOCKE

• Angličan, rozum jako tabula rasa – popírá vrozené principy, poznání má původ ve zkušenosti

• Díla: Esej o lidském rozumu, Dvě pojednání o vládě

• Věci mají dva druhy kvalit:

• 1) Primární kvality: neoddělitelné od vnímání věcí, stále ve věcech reálně existují (tvar, počet, pohyb, tuhost…)

• 2) Sekundární: vzniká působením na naše smysly a myšlenky (zvuky, barvy, chutě)

• Teorie spol. smlouvy: kritika absolutismu rozdělení moci na zákonodárnou a výkonnou, lid má právo svrhnout špatného panovníka (který nedodržuje jejich práva), obhajoval náboženskou toleranci

GEORGE BERKELEY

• Irský teolog, biskup, nesouhlas s Lockovým rozdělením kvalit – věci reálně neexistují, existují jen díky našim vjemům

• „Být znamená být vnímán“, Bůh zaručuje existenci věcí, i když je v daném okamžiku nikdo nevnímá

• Solipsismus: všechny věci jsou jen představou, existuji jen já sám (Immanuel Kant se to snažil vyvrátit)

DAVID HUME

• Skot, právník, diplomat, představitel skepse a senzualismu

• Dílo: Dějiny Anglie, Pojednání o lidské přirozenosti

• Dva druhy vjemů:

1. Imprese – dojmy (výsledek vnímání, jsou živější, přesnější, úplnější)

2. Ideje – otisky původních impresí (v paměti, méně přesné a živé)