24. Středověká filozofie. Renesance. Počátky novověké filozofie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Lidské tělo – rozprostraněná hmota, která má zároveň i myslící podstatu = lidské myšlení ¨
chápal svět mechanicky rozprostraněný kromě lidského myšlení (mechanické chování – kopu do zvířete – to kvičí – je to jen mechanický pohyb – zvíře nic necítí)
obsahem myšlení jsou ideje
vrozené – přicházíme s nimi na svět, rodíme se s chápáním prostoru
příčina – následek, vrozená kategorizace
přistupující – to, co se naučíme během života, co už někdo jiný vymyslel
mnou vytvořené – to, co já vytvořím, vymyslím něco nového
„Black box“ – někde v mysli máme něco skrytého, vrozeného, k čemu se dostat nemůžeme, o čem nevíme
Věřil v existenci Boha
G.W. Leibnitz
Racionalista, matematik
Více propracoval nevědomí
Monády – duchovní substance (podstata) – bůh jako hodinář nastavil monády a dále do nich nezasahuje
Baruch Spinoza
Zabýval se etikou
Jako panteista byl vyobcován z církevní obce
Navazoval na Descarta – člověk je nadán rozumem → mravní povinnost poznat svět
Kauzalista (příčina a následek)