Alkoholismus - Seminární práce

3. Stádia opilosti

Pro rychlí odhad hladiny alkoholu v krvi zhruba platí, že u muže průměrné hmotnosti 3 jsou po vypití jednoho půllitru desetistupňového piva asi 0,3 o/oo alkoholu v krvi. Po vypití půllitru dvanáctistupňového piva nebo 0,5 dl lihoviny nebo 2 dl vína asi 0,4 o/oo alkoholu v krvi. Dávky alkoholu, při kterých není překročena koncentrace 0,6 - 0,8 o/oo alkoholu v krvi, vyvolávají v psychice člověka většinou žádoucí, příjemné účinky, kdežto dávky způsobující koncentraci alkoholu nad 0,8 o/oo zpravidla způsobují pravý opak, tj. účinky nežádoucí. Tam, kde jde o vysoké nároky na rovnováhu a koordinaci u člověka, např. u letců, může se porucha rovnováhy a koordinace okohybných svalů projevit již při malých dávkách alkoholu (po 0,3 l desetistupňového piva). Čím složitější je výkon, tím nižší je hranice pro toxický účinek alkoholu. Při požití alkoholu je zpomalena schopnost učení. Např. v počítání je spíše ovlivněna přesnost než rychlost. Materiál naučený pod vlivem alkoholu je obtížné si vybavit ve střízlivosti, ale lépe po novém napití. Dlouhodobý abúzus 4 alkoholu se záporně projevuje zejména při řešení problémů, ověřování domněnek a při rychlém zpracování nových informací. Naproti tomu na úkoly založené jen na opakování dříve dobře naučených znalostí nemá alkohol tak příliž záporný vliv. Pomocí výpočetní tomografie 5 se podařilo prokázat, že 46% mužů ve stáří 20 - 29 let (abuzérů a závislých) má výrazné nálezy poškození mozkových buněk. S věkem a délkou abúzu se poškození zvyšuje, přičemž postihuje nejvíce čelní oblasti mozkové kůry. Poškození však není zdaleka úměrné stupni snížení intelektu. Při důsledné abstinenci od alkoholu je tato atrofie 6 do značné míry vratná. V počátcích alkoholického opojení (první stadium opilosti) vzniká u člověka stav spokojeného a sdílného rozpoložení mysli. Obvykle se to projevuje i navenek veselým výrazem obličeje, živou mimikou, výřečností a smíchem. Člověk je rozpustilý, snadno a rád uzavírá přátelství, dostavuje se u něho zvýšený pocit sebevědomí, dojem, že by snadno překonal všechny životní těžkosti. A právě tento stav, v němž se lidé cítí znamenitými a schopnými, je často nejsilnějším popudem, že člověk sahá po alkoholu a považuje alkohol za útěchu ve štěstí i neštěstí. V dalším průběhu opilosti (druhé stadium opilosti) se pijící člověk stává nekritickým, netaktním, začíná křičet, zpívat, nedbá o své okolí. Jeho chování a jednání je impulsivní, nepromyšlené. Takoví lidé již postrádají schopnost naslouchat druhým, neumějí kontrolovat svou řeč, jejich obličej rudne, tep stoupá nad 100 tepů za minutu. Pohyby jsou neuspořádané, opilý snadno porazí sklenici, má závratě, při chůzi vrávorá, vidí dvojitě. Při těžké akutní otravě alkoholem (třetí stadium opilosti) se dostavuje již únava, spavost, často zvracení. Obličej ztrácí svoji červeň a bledne. Při velkých dávkách alkoholu se opilost podobá narkóze: dochází k úplnému bezvědomí, necitlivosti a mimovolnému močení a pokálení. Svalstvo je uvolněné, tep měkký, dýchání pomalé, zornice normální nebo rozšířené, na světlo nereagují. Někdy je člověk zmatený, blouzní, zmítá s sebou a tropí povyk. V těžkých případech a při nedostatečné pomoci může zemřít i následkem ochrnutí tzv. dýchacího centra v prodloužené míše. V prvním stadiu opilosti dosahuje koncentrace alkoholu v krvi 1 - 1,5 o/oo, v druhém stadiu 1,5 - 3 o/oo a ve třetím stadiu dosahuje koncentrace 3 i 4 o/oo. Stupeň opilosti, jak již bylo uvedeno, je tedy charakterizován jednak vnějšími projevy, jako je porucha chůze, porucha rovnováhy, jednak obsahem alkoholu v krvi, přičemž 100% shodu projevů vnějších a vnitřních vykazují teprve hladiny nad 2 o/oo alkoholu. Vnější projevy opilosti se mohou totiž za určitých okolností (např. úlekem při dopravní nehodě) náhle a alespoň na krátkou dobu změnit a člověk jako najednou "vystřízlivěl". Naproti tomu není znám žádný prostředek, který by výrazněji ovlivnil hladinu alkoholu v krvi. Z tohoto důvodu je také Widmarkova zkouška na určení koncentrace alkoholu v krvi potřebným důkazem při zjišťování i hodnocení stupně opilosti člověka pro potřebu soudního řízení.