Aristoteles

Aristoteles - syn lékaře makedonského krále Filipa, v letech 343 – 340 př.n.l.
vychovatel Alexandra Makedonského

20 let žákem Platonovy Akademie, na Platona kriticky navazuje

Založil vlastní filozofickou školu v Athénách – Lykeion, jeho žáci označováni jako peripatetikové (procházeli se ve sloupořadí – peripatos)

Velká soukromá knihovna, sbírky ústav, živočichů a rostlin

Zakladatel několika vědních disciplin – např. etika, neformální logika

Obžalován z bezbožnosti, před rozsudkem odchází do exilu

Dílo: Z několika set spisů se dochovala jen část, dílo je systematické, pojmově přesné, neobrazné

Spisy o logice – Organon

Spisy teoretické:
přírodovědné – např. Fyzika, O nebi
metafyzické – Metafyzika

Spisy praktické:
etické – Etika Nikomachova
politické – Politika
spisy o literatuře a rétorice – Poetika, Rétorika

Logika: Autor prvního systematického pojednání o logice – spis Organon, pokládal ji za základ všech věd, univerzální nástroj

V jednotlivých knihách se zabývá pojmy, soudy a úsudky (sylogismy), induktivní metodou a chybami v argumentaci, nauka o úsudku je jádrem Aristotelovy logiky

Sylogismus:
obecná věta horní
obecná věta dolní
závěr

Příklad sylogismu:

Všichni lidé jsou smrtelní.
Sokrates je člověk.
Sokrates je smrtelný.

Filozofie: Popírá oddělenost idejí od jednotlivých věcí, podstata věci je v ní samé (vnitřní důvod určující bytí) = je jednotou látky (možnost něčím být, “z čeho je”) a formy (princip uskutečňující možnost)- např. sklo je možnost vzniku sklenice, látka nabývá formy v pohybu

Prvotní impuls ke všem pohybům dává první hybatel (forma forem, smysl života)

4 základní příčiny jsoucna dle Aristotela:
1) causa materialis (látka)
2) causa formalis (forma)
3) causa efficiens (působící příčina)
4) causa finalis (konečná příčina, účel)

Vše v přírodě uspořádáno účelně, směřuje k cíli, k naplnění účelu (entelechie – uskutečnění se)

Aristoteles oceňuje tři typy ústav a uvádí tři jejich zvrhlé protějšky

Monarchie, Aristokracie, Politeia x Tyranie, Oligarchie, Demokracie

Ústava se musí řídit konkrétními potřebami daného národa v příslušné době - nejvýhodnější mísení aristokratických a demokratických elementů.
Stát je nejvyšší formou společenského života, člověk k životu potřebuje společenství s jinými lidmi – je bytost společenská , zóon politikon.

Etika: Cílem života je úsilí o život blažený, tzn. žít ctnostně

Ctnosti získáváme výchovou, která nám umožní rozeznat dobré od zlého, charakter se formuje na základě zvyku

Morálka obce je dána zákony, předpokladem morálky je ale možnost svobodné volby,
z té vyplývá odpovědnost za rozhodnutí

Cílem etiky je připravit člověka na praktický život

Význam: Jeho dílo je encyklopedií tehdejšího vědění, položil základ mnoha vědám – nejuniverzálnější myslitel starověku.

Ovlivnil na staletí rozvoj přírodních věd, ve středověku vnímán jako absolutní autorita.

V období scholastiky je inspirací pro Tomáše Akvinského, v 19. a 20. století např. pro Franze Brentana nebo Jacquese Maritaina