Česká filozofie do 19. století

Všeobecná porada o nápravě věcí lidských

• 7 částí (všeobecné probuzení, všeobecné osvícení, vševěda, vševýchova, všeobecný jazyk, všenáprava, všeobecná výzva) a prolog, ve kterém se obrací ke “světlům Evropy”

• Filozoficky nejvýznamnější je třetí část – vševěda (věda zastřešující ostatní vědy, shrnující jejich poznatky)
  inspirace novoplatónskou emanační teorií, K. rozděluje jsoucno na 7 stupňů, člověk vytvořil 3 z nich (svět řemeslných výtvorů, svět morální a duchovní) postupně se přibližuje k bohu a tím dosahuje vlády boží na zemi

• Z pansofie (vševědy) vznikne výchovou a reformou společnosti panharmonie – trvalý mír na světě

• O náboženské usmíření a šíření vzdělanosti by měla pečovat univerzální organizace Sbor světla
  
  Bernard Bolzano

• Svobodomyslný katolický kněz, matematik, logik, filozof německo-italského původu

• Od r. 1806 profesor náboženství na pražské univerzitě, velmi oblíbený pro své přednášky (tzv. exhorty) na různá morální témata, v r. 1819 pro své reformátorské názory suspendován, žije v ústraní a věnuje se vědecké práci

• Nejvýznamnější dílo: Vědosloví – věnováno logice jako teorii vědy umožní dokonalé uspořádání vědeckých poznatků, oceňováno představiteli moderní logiky, inspirace pro fenomenologii

• Spor s J. Jungmanem– odmítá jeho jazykové chápání národní identity a romantický nacionalismus, který vede ke znevažování cizího a nekritickému obdivu k domácímu, jazyk je nástrojem sociální komunikace, ne “duše národa”

Další osobnosti:

• Osvícenství: Augustin Smetana (1814-1851)

• Pozitivismus: František Krejčí (1858-1934), I.A. Bláha (1875-1960), Josef Tvrdý (1877-1942),
  Josef Král (1882-1978)

• Pragmatismus: Karel Čapek (1890-1938)

• Iracionalismus: Ladislav Klíma (1878-1928)

• Protestantští myslitelé: Emanuel Rádl(1873-1942), Jan B. Kozák (1888-1974)
  
  Spor o smysl českých dějin

• Patrně nejvýznamnější ideologický střet v české kulturní minulosti

• Časová rozlehlost – od počátku 20. století až do konce
  1. světové války, nová aktualizace ve 20. letech 20. století

• Nejvýznamnější osobnosti: Z. Nejedlý, J. Herben,
  J. Pekař, T. G. Masaryk, F. X. Šalda, E. Rádl

• Řeší se účelnost existence českého národa a jeho charakter (“česká otázka”, “český charakter”, “národní povaha”) z hlediska historie, sociologie a psychologie