Cestovní ruch

Domácí cestovní ruchRovněž v domácím cestovním ruchu došlo po roce 1989 k zásadním změnám. Během 3 let byly odbourány dotace společenských fondů pro domácí cestovní ruch, podniková rekreace přestala prakticky existovat. Odborová rekreace byla nahrazena podnikatelskou společností OREA, která ale poskytuje cestování za zcela jiných podmínek, než na jaké byli lidé zvyklí za dob komunismu. Také u lázeňských pobytů došlo ke změně. Občané ČR dávají na cestovní ruch pouze 3-5% (závisí to na výši příjmů dané rodiny) svých výdajů. Oproti tomu obyvatelé západní Evropy utratí na cestovním ruchu asi 13% svých výdajů.Vývoj podílu cestovního ruchu na rozvoji ekonomiky ČRZisk ze zahraničního kapitálu z cestovního ruchu má ČR od roku 1991 trvale kladnou hodnotu. Do roku 1994 dokonce pokrýval záporný schodek obchodních transakcí. Kromě významného podílu příjmů ze zahraničí přispívá cestovní ruch i do příjmů státního rozpočtu. Nejvýznamnějším příjmem z této oblasti je daň z přidané hodnoty. Cestovní ruch je také důležitým „exportním“ odvětvím. Výhoda je jednak v tom, že jde o přímé hotovostní platby, při kterých nehrozí nebezpečí z prodlení. V roce 1989 se cestovní ruch podílel na tvorbě hrubého domácího produktu pouze 1,3%. V roce 1997 to již bylo 9-11%.4.CELKOVÉ ZHODNOCENÍ CESTOVNÍHO RUCHU V ČRSilné stránky cestovního ruchu v ČR· výhodná geografická poloha ČR (uprostřed Evropy, nadmořská výška, klimatické podmínky, morfologie-povrch) · bohatství kulturních, historických památek a další kulturní a folklórní zajímavosti, tradice lázeňství, chráněné krajinné oblasti a národní parky, sportovní areály, Praha a ostatní historická města - architektura, historie · hustá a značená síť turistických stezek a tras po celé republice · dostatečná ubytovací kapacita (ne vždy v požadované kvalitě) · pohyblivá pracovní sílaSlabé stránky cestovního ruchu v ČR· nízká kvalita základních a doplňujících služeb cestovního ruchu · chybí studie rozvoje potenciálních turisticky přitažlivých regionů · nedostatečná propagace republiky a regionů (zejména nedokonalý informační systém, doprava, spoje) · nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou kvalitních pracovníkůPriority dalšího rozvoje cestovního ruchu ČR· zvýraznění České republiky na mezinárodním trhu cestovního ruchu, vytváření nových produktů cestovního ruchu s přihlédnutím na poptávku turistů · rozvoj domácího cestovního ruchu a zvyšování jeho konkurenceschopnosti · nabídka a kvalita základních a doplňkových služeb · tvorba regionálních produktů cestovního ruchu · podnikatelské klima · kvalita struktury cestovního ruchu · ochrana spotřebitele a jeho bezpečnost Další pozitivní rozvoj cestovního ruchu v ČR proto předpokládá definovat současně existující problémy a navrhnout jejich řešení. Česká republika může být stálým turistickým magnetem, jestliže kromě účinného systému propagace zlepší celou strukturu cestovního ruchu, podporu odborného vzdělání a podpoří perspektivní regionální produkty. Současně bude také důležité více využívat členství České republiky v mezinárodních organizacích cestovního ruchu jako jsou zejména: WTO, WTTC, OECD, CEL, Evropská komise pro cestovní ruch, UFTAA, ASTA, IHA, CEN, Eurogites a dalších.