Fetišismus

Fetišismus

Velká většina sexuálních deviací je veřejností pronásledována stejně razantně jako čarodějnice ve středověku. Jedna z mála sexuálních deviací, která nevzbuzuje tak silný odpor, je fetišismus. Snad pro svoji relativní neškodnost pro ostatní je vnímán většinou jako podivínský koníček několika málo skrytých jedinců.

Co je a není deviace?

„Deviatio“ znamená v latině „scestný“. V sexuologii se používá přibližně řečeno pro strukturální změny sexuálního pudu. Do této kategorie nespadají změny jako je příliš vysoká nebo nízká sexualita, narušení průběhu normálního sexuálního aktu, a nespadá sem ani homosexualita. Ta je z lékařského hlediska považována za normu, pokud je s ní dotyčný smířen. Naopak sem řadíme sadomasochismus, pedofilii, exhibicionismus a jiné podobné poruchy.

Fetišismus

Fetišismus je erotické zaměření na určité druhy předmětů či na jisté části těla. Jde o nahrazení běžného sexuálního cíle (muž a žena) fetišem. Fetišem se rozumí určité druhy předmětů, oděvů či na částí těla nebo i vlastnosti. Nejznámější je fetiš na ženské prádlo, ale jsou i další běžné fetiše jako jsou guma, dámské boty, latex, igelit, plenky ale i vlasy, nohy a ňadra apod. Mezi fetišistické zaměření lze zařadit i zoofilii, nekrofilii atd. Každý člověk má své oblíbené věci, ale fetišistou se stává až v okamžiku, kdy tyto věci převládnou nad běžným sexuálním cílem a člověk se bez jejich existence není schopen sexuálně uspokojit.

Fetišista a jeho život

Fetišismus znamená samotu, z níž není úniku. Muž fetišista málokdy najde partnerku, která by tolerovala jeho zaměření. Je velmi těžké najít ženu, která by si ráda oblékala latex, ale ještě těžší je najít partnerku, která by vzala v úvahu například plenky. Fetišismus žene svou oběť k dalším hranicím a nutí ho je překročit a nutí ho riskovat. To co bylo pro fetišistu včera vzrušující je dnes k ničemu. Proto neustále musí vylepšovat a zdokonalovat své fetiše.

Fetišistické zaměření

Fetiš nohou se rozumí to, že fetišistu velice vzrušuje pohled na nohy, chodidla, prsty u nohou a potřebuje vidět, cítit, osahávat něčí nohy k tomu, aby mohl uspokojit svůj sexuální chtíč.Ovšem mezi fetišistické zaměření lze řadit i zoofilii ( fetišem je zvíře) a nekrofilii ( fetišem je mrtvola). Také statuofilii (fetišem je socha), mysofilii (fetišem je nečistota) a pyrofilii (fetišem je oheň). Ale nepleťte se, pokud si myslíte, že fetišista je automaticky třeba “zoofilik“ či “nekrofilik“. Stačí mu například vidět obrázek mrtvoly a u něj uspokojí svůj sexuální chtíč. Nemusí přímo docházet ke koitu se zvířetem. Stačí mu vlastnit obojek psa, drápek kocoura atd. Proto je také velmi nesnadné stanovit například hranici mezi fetišismem a zoofilií.