Novověká filozofie

• Novověká filozofie - charakteristické znaky

• Filozofie se oddělila od teologie.

• Důvěra ve schopnost rozumu

• Velký důraz kladen na vědu

• Snaha osvobodit se od tradičního způsobu uvažování

Rozvoj filozofických směrů

• Novověký empirismus – odmítá spekulace, upřednostňuje poznání na základě zkušenosti

• Racionalismus – klade důraz na poznávání rozumové, opírá se o matematiku a mechaniku

• Francouzské osvícenství – klade důraz na rozum a vzdělání

• Německá klasická filozofie – nové filozofické systémy

1. Novověký empirismus

John Locke [lok](1632 – 1704)

• Lékař, vychovatel, vysoký státní úředník

• Esej o lidském rozumu – „ Nic není v intelektu, co nebylo ve smyslech.“

• Lidská mysl při narození – tabula rasa – teprve naše

zkušenost zapisuje poznatky prostřednictvím smyslů

• Zkušenost: zevní – počitky dané smysly (primární a sekundární)

vnitřní – reflexe, sebepozorování

• Rozum uspořádá počitky do idejí – z jednoduchých idejí pak vznikají

ideje složené – mody, substance, relace

• Svoboda – přirozený stav lidí, stejná práva všech

• Společenská smlouva – podrobení se státní moci je dobrovolné

• Lidé nepozbyli právo na ochranu své osoby a majetku.

• Dělba státní moci – panovník má povinnost respektovat přirozená práva občanů a zákony vytvořené parlamentem

• Pokud nerespektuje – důvod k vypovězení smlouvy a ke svržení panovníka

• Požadavek náboženské tolerance – náboženství nemá odporovat rozumu

Isaac Newton (1643 – 1727)

• Anglický přírodovědec, zakladatel klasické mechaniky

• Odmítal abstrakce, které odporují rozumu (trojjedinost

Boha)

• Inspiroval osvícenský deismus.

• Bůh - „geniální mechanik vesmíru“

• Jeho dílo zpopularizoval Voltaire.

George Berkeley [bárkli] (1684 – 1753)

• Teolog, irský biskup, návaznost na Locka

• Pojednání o základech lidského poznání

• „Existovat znamená být vnímán.“ (Esse est percipi.)

• Hmota jako prázdná abstrakce není vnímána smysly, všechny věci a

předměty jsou pouze komplexem našich počitků.

• Mimo subjekt žádné věci neexistují.

• Původcem všech idejí je Bůh, ideje poskytuje na základě zákonů

přírody. (Můžeme poznat pouze ze zkušeností.)

• Společnost ovládá dvojice mechanických sil: odstředivost – egoismus

dostředivost – sdružování

• Spojení subjektivního a objektivního idealismu

David Hume [hjům] (1711 – 1776)

• Edinburghský knihovník, diplomat, historik

• Pojednání o lidské přirozenosti, Dějiny Anglie

• Dvě oblasti myšlení – hodnověrná tvrzení (matematika) a zkušenost

• „Zkušenost jsou naše duševní zážitky.“ (počitky a vjemy – percepce)

• 2 třídy percepcí – imprese (aktuální dojmy) a ideje (představy)

• Sdružování představ – 1. podle podobnosti a odlišnosti

2. podle prostorové a časové sounáležitosti

3. jako příčina a účinek

• Sdružování se děje ze zvyku našich představ.

• Gnoseologický skepticismus, vliv na Kanta, pozitivismus,