Filozofie 20. století + Etika

Existencialismus

• začal se objevovat na přelomu 19. a 20. století

• zpočátku měl blízko k Nietzschemu → říká, jak se zbavit touhy po moci; vyzývá k sebevraždě – ne fyzické, ale k rezignaci, vychází z nihilismu – zbytečný člověk; nic nemá smysl

• nabývá na rozmachu po 1. světové válce

• zabývá se existencí člověka – jestli je člověk předurčen k tomu, že za něho vždy bude někdo rozhodovat nebo jestli má šanci aktivně rozhodovat o životě sám

• dělení:

  • teistický: záchranou lidské existence může být jen víra v Boha, navrácení se k náboženství; hlavní představitelé: Sören Kierkegaard (Dán.), Karl Jaspers (Něm.), Gabriel Marcel (Fran.)

  • ateistický – člověk by měl vzít život do vlastních rukou, nebýt pasivní, ale aktivně se zapojit

hlavní představitelé: Jean Paul Sartre (Fran.) - odmítá, že by náš život byl předem určený, člověk rozhoduje o tom, kým a čím bude; lidé jsou odsouzeni k tomu, aby žili ve svobodě, proto nemůžeme rezignovat a přijímat nic samovolně; Albert Camus (Fran.)

Marxismus - leninismus

• ve 20. století ovlivnil politický hospodářský vývoj relativně velké části světa

• představitelé: Karel Marx, Vladimír Iljič Lenin

• 3 zdroje: vychází z německé klasické filozofie, anglické politická ekonomie a utopického socialismu

• 3 součásti marxismu:

a) marxistická filozofie:

• dělení:

  • diamat = dialektický materialismus – základem světa je hmota – nezničitelná, neustále se pohybuje, je nekonečná, vyvíjí se od nižších forem k formám vyšším

  • hismat = historický materialismus – zabývá se vývojem společnosti, vysvětluje, proč dochází k vývojovým stupňům a změnám

  • vývoj je dán vztahy mezi výrobními silami (nástroje a pomůcky) a výrobními vztahy (vztahy lidí ve výrobě) – odráží se od toho, jak se k sobě mají

  • výrobní síly se rozvíjejí mnohem rychleji než výrobní vztahy (dělníci brali stroje jako nepřítele – berou jim práci, dělají problémy)

  • jestli se síly vyvíjí rychleji než vztahy – dochází k revoluci (revoluce ve společnosti – lidé pochopili, že stroje lidem práci neberou, ale usnadňují jim práci)

• dílo Kapitál: vysvětlení bohatství kapitalisty podle Marxe

  • kapitalista nezaplatí dělníkovi celou odpracovanou směnu ale jen část a zbohatne na tom, co si přisvojí; bohatství kapitalisty roste, dělník nebohatne

  • dělník je donucen svoji pracovní sílu prodávat (aby uspokojil svoje potřeby)

  • spojeno s vykořisťováním, hlavní důvody proč by měla vzniknout beztřídní společnost

b) politická ekonomie: zabývá se rozborem výrobního způsobu kapitalismu a socialismu; výsledek přispívá socialismu

c) vědecký komunismus: teorie a popis revoluce o vzniku socialistického státu

• člověk jako součást masy a kolektivu, nikdy člověka nebere individuálně

• marxismus se zajímá o historii (ale vidí ji jen ve vztahu mezi výrobními silami a vztahy, nebere v úvahu kulturu, zemskou polohu) nebo vývoj společnosti