Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Filozofie práva - SPS

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (16,62 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Filozofie práva Co je spravedlnost, zákon, jaký je vztah práva a spravedlnosti?Co je právo?Existují dva základní přístupy k otázce, co je právo?Další důležité pojmy:Legalita - zákonnostLegitimita – ospravedlnění a) Směr přirozenoprávní (jusnaturalistický) Vychází z toho, že právo je jev dualistickýExistujepozitivní právo – formalizované spojené se státem, který právo vynucuje (zákony zajištěné veřejnou mocí)Vedle pozitivního práva existujepřirozené právo – není dané státem, je člověku vrozené a odpovídá jeho přirozené povaze, má transcendentní charakter; je chápáno jako vyšší než pozitivní právoklíčový pojem je legitimita – ospravedlnění pozitivního práva z hlediska práva přirozenéhoPřínos – hodnotí se podle nějakých vyšších pravidel Slabiny přirozenoprávní koncepce: v průběhu času změny kritérií pro hodnocení pozitivního práva (různé pohledy na tytéž otázky, jak je možné, že se na ně díváme různě?)Je člověk od přírody svobodný nebo je přirozená určitá hierarchie? Má být rovnost mezi muži a ženami nebo je správné to, co bylo předtím?Proměna kritérií!!!!! Koncepce teologická přirozené právo je dáno boží vůlí – otřeseno úsilím o sekularizaci (zesvědčení), oddělení církve od státukoncepce zcela nezmizela Koncepce antropologická člověk je hodnotitelem, co je přirozené (už to je základní problém) Koncepce naturální zastává přirozený řád věci, aniž by měl něco společného s Bohem, příroda je objektivní jev, na kterém je vše založeno (lidská společnost) Koncepce racionalistická prosazovala se od 17. stol – člověk je rozumná bytost, je rozumem poznatelné, že je svobodný, lidé jsou si rovni (před zákonem) – tomu odpovídali i kodifikační snahy 18. a 19. století, resp. Po II. Svět. Válce Problémy jusnaturalismu moderní kodifikace jsou založeny na racionalistických východiscích, dualismus ztratil na významu – přirozenoprávní východiska jsou obsažena i v pozitivním právu b)Pozitivně právní myšlení (juspozitivizmus) vychází z monistického přístupu k právu (právo je jen jedno)právo je to, co je daná státem – jiné normy a principy nejsou právemodlišuje právo a jiné neprávní systémy (oddělení práva, státu a náboženství)nepopírá, že existuje nějak přirozené právo, ale namítá, že „pokud je nám právo vrozeno, není to tak, že je námi zrozeno?“snaha odlišit právo a morálku, právo a náboženství, mohou mít společné rysy, ale nejsou-li součástí zákona, nejsou ani součástí práva a ani předmětem jeho zkoumánípřístup spojený s kontinentální právní kulturou (exegenetický pozitivismus) – ztotožňuje do určit míry právo a zákon „po právu je to, co je v souladu se zákonem“přístup spojený s anglosaskou právní kulturou (analytický pozitivismus) – zákon je jen jedním z pramenů práva, jsou i jiné prameny (obyčeje!), analýza pojmů, hledání „ducha“ práva, resp. Zákona, větší volnost soudce; podobný vývoj i v Německu Obecně lze říci, že od 19. století vítězil přirozenoprávní pohled (jusnaturalismu), od 19. století pozitivně právní pohled (juspozitivizmus). Existují ale i jiné pohledy na právo. c) Historicko-právní škola (1. pol. 19. stol.) pojemduch národa – ten určuje povahu právaTato teorie narušovala představu o chápání práva jako univerzálního jevu.Podle této teorie má právo více dimenzí:obyčeje („výron duše lidu“) - nejdůležitější, snaha je zachovatprávo juristů – právo vědy, ta sama je pramenem právazákonné právo a rozhodování soudů, které je proměnlivé, a proto nejméně důležitéHistorickoprávní škola ovlivnila výuku práva na univerzitách – von Savigny – výuka práva není nic jiného než právní historie. Otevřela cestu sociologickému zkoumání práva D) Sociologický přístup právo není vlastně věda, ale praktické uměnísociologové si všímají rozporu mezi normativitou a realitou (nový dualismus) – rozdíl mezi právem v knihách a právem v praxi (normy nemusí fungovat)klade novou otázku – rozhodující je účelnost, efektivita – právo je lidský výtvor, zajímá nás, zda funguje dobře, pokud se někdo nechová po právu, je třeba zamyslet se nad tím, zda jej tupě potrestat nebo změnit právní úpravu – zákon musí být přizpůsoben realitěE. Ehrlich (Základy právní sociologie) – základ práva nejsou obyčeje, zákony nebo rozhodování soudů, ale společnost samotná – zásada živého práva E) Přístup právně psychologický vnitřní svět (daný výchovou, vzdělaní atp.)Zkoumání právního vědomí ve vztahu k morálceZákladem práva je určitá intuice F) Právní normativismus (poč. 20. stol.) ryzí právní nauka – H. Kelsen – snaha ubránit se sociologizujícím a psychologizujícím koncepcímúvahy o vlivu společnosti na právo nepatří do právní vědy, právo se zabývá normativitoupostupně otázky: má být právo formalizovaným řešením právních konfliktů, nebo něčím víc? J. von Jhering – původně patřil mezi pozitivisty, později se klonil k sociologickým koncepcím – podstatou práva je boj proti bezpráví, právo se prosazuje v neustálých konfliktech – u soudů, v parlamentu; právo je živá síla reagující na konflikty zájmů, které se snaží nějak řešit

Témata, do kterých materiál patří