Filozofie práva - SPS

Obecně lze říci, že od 19. století vítězil přirozenoprávní pohled (jusnaturalismu), od 19. století pozitivně právní pohled (juspozitivizmus). Existují ale i jiné pohledy na právo.

c) Historicko-právní škola (1. pol. 19. stol.)

• právo se historicky vyvíjí, je závislé na vlastnostech konkrétního národa – klíčový
  pojem duch národa – ten určuje povahu práva

• Tato teorie narušovala představu o chápání práva jako univerzálního jevu.

• Podle této teorie má právo více dimenzí:

• obyčeje („výron duše lidu“) - nejdůležitější, snaha je zachovat

• právo juristů – právo vědy, ta sama je pramenem práva

• zákonné právo a rozhodování soudů, které je proměnlivé, a proto nejméně důležité

• Historickoprávní škola ovlivnila výuku práva na univerzitách – von Savigny – výuka práva není nic jiného než právní historie.

• Otevřela cestu sociologickému zkoumání práva

D) Sociologický přístup

• právo není vlastně věda, ale praktické umění

• sociologové si všímají rozporu mezi normativitou a realitou (nový dualismus) – rozdíl mezi právem v knihách a právem v praxi (normy nemusí fungovat)

• klade novou otázku – rozhodující je účelnost, efektivita – právo je lidský výtvor, zajímá nás, zda funguje dobře, pokud se někdo nechová po právu, je třeba zamyslet se nad tím, zda jej tupě potrestat nebo změnit právní úpravu – zákon musí být přizpůsoben realitě

• E. Ehrlich (Základy právní sociologie) – základ práva nejsou obyčeje, zákony nebo rozhodování soudů, ale společnost samotná – zásada živého práva

E) Přístup právně psychologický

• Na člověka z hlediska právního chování nemá vliv jen okolní prostředí, ale i jeho
  vnitřní svět (daný výchovou, vzdělaní atp.)

• Zkoumání právního vědomí ve vztahu k morálce

• Základem práva je určitá intuice

F) Právní normativismus (poč. 20. stol.)

• ryzí právní nauka – H. Kelsen – snaha ubránit se sociologizujícím a psychologizujícím koncepcím

• úvahy o vlivu společnosti na právo nepatří do právní vědy, právo se zabývá normativitou

• postupně otázky: má být právo formalizovaným řešením právních konfliktů, nebo něčím víc?

• J. von Jhering – původně patřil mezi pozitivisty, později se klonil k sociologickým koncepcím – podstatou práva je boj proti bezpráví, právo se prosazuje v neustálých konfliktech – u soudů, v parlamentu; právo je živá síla reagující na konflikty zájmů, které se snaží nějak řešit