OSN - seminární práce

Výbory

• „První výbor (Výbor pro odzbrojení a mezinárodní bezpečnost)

• Druhý výbor (Hospodářský a finanční)

• Třetí výbor (Sociální, humanitární a kulturní)

• Čtvrtý výbor (Zvláštní výbor pro politické otázky a otázky dekolonizace)

• Pátý výbor (Administrativní a rozpočtový)

• Šestý výbor (Právní)“8

Funkce a pravomoci

• „Projednává a vydává doporučení týkající se široké škály témat, s výjimkou těch, která přísluší Radě bezpečnosti;

• Zabývá se problematikou ozbrojených konfliktů a odzbrojení; usiluje o zlepšování situace dětí, mladých lidí, žen a dalších zranitelných skupin;

• Debatuje o otázkách udržitelného rozvoje a lidských práv;

• Rozhoduje o výši příspěvků členských států do rozpočtu OSN a o jejich využití.“9

Rada bezpečnosti

Rada bezpečnosti má patnáct členů. Z nichž je pět stálých. Stálé členství určila Charta OSN. Číně, Francii, Rusku, USA a Velké Británii. Zbývajících deset je voleno Valným shromáždění na dvouleté období.10 Jejich výběr vychází z principu rovnoměrného geografického zastoupení, (viz obr. č. 1).11 V současné době mezi nestálé členy, kterým vyprší členství v roce 2018 patří: Bolívie, Etiopie, Kazachstán, Nizozemsko a Švédsko; 2019: Pobřeží slonoviny, Rovníková Guinea, Kuvajt, Peru a Polsko.12 Česká republika byla členem v letech 1994-1995 a během této doby dvakrát předsedala.13

„Rada zasedá nepravidelně, schůze jsou svolávány podle potřeby, i ve velmi krátkých lhůtách. Členové se střídají v předsednictví po měsíci (týká se to stálých i nestálých členů). K přijetí rezoluce musí 9 členů hlasovat pro. Pokud ale i jediný z pěti stálých členů hlasuje proti, rezoluce schválena není. Tento princip je znám jako „právo veta““14

Funkce

• „Projednává situace, které by mohly vést ke vzniku mezinárodních konfliktů;

• Navrhuje metody a podmínky smíru;

• Doporučuje opatření proti hrozbám nebo aktu agrese;

• Doporučuje Valnému shromáždění kandidáta na post generálního tajemníka OSN.“15

Reforma Rady bezpečnosti

„Pod pojmem „reforma Rady bezpečnosti“ se má na mysli úprava jejího složení tak, aby se z ní stala instituce, jež bude reflektovat realitu dnešního světa. Obecně je poukazováno na její celkovou nevyváženost, a to především z hlediska aritmetického a geografického. Aritmetické hledisko se týká toho, že od okamžiku svého vzniku se OSN rozrostla téměř čtyřikrát (z původních 51 členských zemí na dnešních 193), kdežto Rada bezpečnosti (RB) pouze minimálně (z 11 na 15 členů). Kromě toho došlo k výrazné proměně struktury členské základny OSN, a to v důsledku výrazného nárůstu počtu rozvojových zemí (zejména těch afro-asijských). Geografické hledisko se pak týká skutečnosti, že některé světové regiony jsou v RB zastoupeny nadměrně (jako např. Evropa), kdežto jiné zcela nedostatečně (to platí zejména pro Afriku a Latinskou Ameriku, jež nemají vůbec žádné zastoupení v kategorii stálých členů Rady). Proreformní snahy jsou pak orientovány na napravení tohoto pro většinu zemí nepříznivého stavu věcí. V rámci debaty o reformě RB jsou řešeny otázky jako např. její budoucí velikost, zda by se její případné rozšíření mělo týkat obou kategorií členství (stálé a nestálé) či pouze jedné z nich, zda by mělo dojít k vytvoření zcela nové kategorie členů (např. v důsledku zavedení víceletého, leč pořád nestálého mandátu), zda by se mělo sáhnout na právo veta stávajících stálých členů (ve formě určitého omezení jeho používání, případně jeho úplného zrušení), zda by se mělo rozšířit na budoucí stálé členy (pakliže bude zachováno), zda by se členy Rady mohly stát i jiné subjekty, než jsou svrchované státy (zde se mají na mysli především regionální organizace) atd.“16