OSN - seminární práce

Seminární práce

ze společenských věd

Organizace spojených národů

Jméno

třída

škola

1 Historie OSN 6

2 Orgány OSN a nejvyšší představitelé 7

2.1 Valné shromáždění (General Assembly of the United Nations) 7

2.2 Funkce a pravomoci 7

2.3 Rada bezpečnosti 8

2.4 Ekonomická a sociální rada (ECOSOC) (Economic and Social Council) 9

2.5 Poručenská rada (Trusteeship Council) 10

2.6 Mezinárodní soudní dvůr (the International Court of Justice) 10

2.7 Sekretariát OSN (Secretariat) 11

2.8 Nejvyšší představitelé 11

3 Cíle a programy rozvoje 12

3.1 Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs) 12

3.2 Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) 13

4 Odborné organizace OSN 14

4.1 UNICEF 14

4.2 Mezinárodní měnový fond (IMF) 14

4.3 UNESCO 14

4.4 Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) 14

4.5 Světová zdravotnická organizace (WHO) 14

4.6 Světová banka (WB) 14

4.7 Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) 15

5 Mírové mise OSN 16

6 Význam OSN pro současnost 17

Zdroje 20

Poznámkový aparát 18

Přílohy 21

Historie OSN

Již v 19. století se začaly státy sdružovat do mezinárodních organizací, které nejdříve byly určeny pro konkrétní účel, jako jsou Mezinárodní telegrafická unie, Všeobecná poštovní unie, které jsou do dnes specializovanými organizacemi v rámci OSN.1

Jako reakce na první světovou válku vznikly v roce 1919 v rámci Versaillské mírové smlouvy Společnost národů a Mezinárodní organizace práce. 2 Zatímco Společnost národů po druhé světové válce zanikla, Mezinárodní organizace práce se včlenila v roce 1946 do OSN.3

V roce 1945 se konala konference v San Francisku, které se sešli zástupci 50 zemí. Byla zde vypracována Charta OSN. Dne 26. června podepsali zástupci zakládajících států s výjimkou Polska, které svůj podpis později. Dne 24. října Chartu podepsala a ratifikovala většina států včetně pěti stálých členů Rady bezpečnosti. Tento den je považován za datum vzniku OSN a slaví se jako Den Spojených národů.4

Orgány OSN a nejvyšší představitelé

Organizaci tvoří 6 základních orgánů.

Valné shromáždění (General Assembly of the United Nations)

Ve valném shromáždění je zastoupeno všech 193 členských států. Při rozhodování mají všechny státy jeden hlas o stejné váze. K rozhodnutí je pak zapotřebí většina hlasů, s výjimkou otázek týkajících se např. bezpečnosti ve světě, přijímání nových členů nebo stanovování rozpočtu organizace je zapotřebí dvoutřetinová většina.5

Každý rok v září začíná řádné výroční zasedání a jím počínaje se zasedá se po celý rok. V rámci Všeobecné rozpravy, která probíhá na začátku, vystupují zpravidla nejvyšší představitelé států a vlád a prezentují názory svých zemí na důležitá mezinárodněpolitická témata.6

V čele Valného shromáždění stojí předseda, který je volen na dobu jednoho roku. Od září 2002 funkci šéfa Valného shromáždění zastával bývalý ministr zahraničních věcí Zemanovi vlády Jan Kavan.7