Stát a občan

2. Stát a občan

1. Charakteristika státu – funkce a formy státu

   • Stát

     = instituce disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti

     = vymezen státní mocí, lidem a státním územím

   • Funkce státu:

     • Vnitřní:

       • bezpečnostní

       • právní

       • ekonomická

       • sociální

       • kulturní

     • Vnější:

       • diplomacie

       • regulace zahraničního obchodu

       • ochrana území před napadením

   • Formy státu:

     • Podle vládce:

       • teokracie – „boží vláda“ – panovník je konatelem boží vůle, vládne z boží milosti, eventuálně je přímo příbuzným boha či bohem samotným

       • monarchie – „jediný vládce“ – vládne doživotně vlastním jménem

         • absolutní – moc panovníka neomezena

         • konstituční – moc panovníka omezena ústavou

         • parlamentní – moc panovníka omezena činností parlamentu

       • republika – „věc veřejná“ – v čele volená hlava státu (obvykle prezident)

     • Dle územního členění:

       • unitární státy – jedna soustava nejvyšších institucí

       • složené státy – do určité míry nezávislé státní jednotky, rozlišujeme:

         • federace – skládá z více celků s vlastní vládou, zákony (federální parlament, federální vláda), jednotní jsou však s ministerstvem zahraničí, obrany a obchodu

         • konfederace – v jednotlivých částech jsou přizpůsobené zákony

         • unie – skládá se z jednotlivých států (EU, Rusko), vlastní domluva (celní pravidla, stejná měna)

2. Teorie vzniku státu – primární (rodina – rod – kmen) a sekundární

   Ke vzniku státu se váže řada teorií. K nejzákladnějším z nich patří:

   • Prvotní vznik státu (primární) se týká utvoření prvních státních celků

   • Druhotný vznik státu (sekundární) se týká změny státních útvarů v průběhu vývoje lidské společnosti, kdy docházelo k jejich sloučení nebo rozpadu

     • Sloučením například vzniklo Německo či Itálie, rozpadem například Chorvatsko, Severní Súdán či Severní a Jižní Korea.

       Dalšími teoriemi jsou:

   • Teorie smluvní (konsenzuální) – stát vznikl smlouvou mezi lidmi, každý občan se zřekl části své suverenity ve prospěch celku

   • Teorie náboženská – vychází z božského původu státu (odráží v sobě boží dokonalost)

   • Teorie patriarchální – stát vznikl postupným rozšiřováním rodiny

   • Teorie mocenská – stát chápe jako vládu silnějšího nad slabšími

   • Teorie etická – stát chápe jako mravní nutnost

   • Teorie psychologická – prohlašuje stát za produkt ducha

   • Teorie společenské smlouvy – tato teorie vidí smlouvu jako právní důvod pro vznik státu, jde o dohodu mezi lidmi, kteří se ve prospěch státu vzdali z části své svobody

     • významnými představiteli této teorie jsou Thomas Hobbes a John Locke.

3. Demokracie – principy demokratického státu, přímá a nepřímá demokracie

   = státní moc vychází z vůle lidu, vládne lid

   • Principy demokratického státu:

     • Politická rovnost

     • Většinové rozhodování

     • Politický pluralismus – existence mnoha stran a zájmových skupin, žádná strana či spolek nesmí být zvýhodňován

     • Humanismus, svoboda, rovnoprávná diskuze

       • Znaky demokracie je taktéž dělba moci, lidská práva a stabilní ekonomika

   • Přímá demokracie:

     = maže rozdíl mezi vládnoucími a ovládanými, trvalá participace občanů. Instituce přímé demokracie-referendum, petice, zákonodárná iniciativa občanů

   • Nepřímá (zastupitelská) demokracie:

     = lid nevykonává svou moc přímo, nýbrž prostřednictvím volených zástupců.

     • Volný mandát – zastupitel je vázán svým svědomím

4. Právní stát – dělba státní moci, občanská společnost

   = právně-filosofický koncept státu, ve kterém je právu podřízena veškerá státní moc, tedy stát který jedná v souladu s vlastním právním řádem

   • Dělba státní moci

     • Moc zákonodárná (legislativa)

       • Parlament (Poslanecká sněmovna a Senát)

     • Moc výkonná (exekutiva)

       • Prezident

       • Vláda

       • Státní zastupitelství

     • Moc soudní (justice)

       • Soudy (Okresní/obvodní, Krajský/městský, Vrchní, Nejvyšší, Ústavní

   • Občanská společnost

     = společnosti aktivních občanů