Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Stát a občan

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (20,82 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

2. Stát a občan Charakteristika státu – funkce a formy státu Stát = instituce disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti =vymezen státní mocí, lidem a státním územím Funkce státu: Vnitřní: bezpečnostní právní ekonomická sociální kulturní Vnější: diplomacie regulace zahraničního obchodu ochrana území před napadením Formy státu: Podle vládce: teokracie – „boží vláda“ – panovník je konatelem boží vůle, vládne z boží milosti, eventuálně je přímo příbuzným boha či bohem samotným monarchie – „jediný vládce“ – vládne doživotně vlastním jménem absolutní – moc panovníka neomezena konstituční – moc panovníka omezena ústavou parlamentní – moc panovníka omezena činností parlamentu republika – „věc veřejná“ – v čele volená hlava státu (obvykle prezident) Dle územního členění: unitární státy – jedna soustava nejvyšších institucí složené státy – do určité míry nezávislé státní jednotky, rozlišujeme: federace – skládá z více celků s vlastní vládou, zákony (federální parlament, federální vláda), jednotní jsou však s ministerstvem zahraničí, obrany a obchodu konfederace – v jednotlivých částech jsou přizpůsobené zákony unie – skládá se z jednotlivých států (EU, Rusko), vlastní domluva (celní pravidla, stejná měna) Teorie vzniku státu – primární (rodina – rod – kmen) a sekundární Ke vzniku státu se váže řada teorií. K nejzákladnějším z nich patří: Prvotní vznik státu(primární)se týká utvoření prvních státních celků Druhotný vznik státu (sekundární) se týká změny státních útvarů v průběhu vývoje lidské společnosti, kdy docházelo k jejich sloučení nebo rozpadu Sloučením například vzniklo Německo či Itálie, rozpadem například Chorvatsko, Severní Súdán či Severní a Jižní Korea. Dalšími teoriemi jsou: Teorie smluvní (konsenzuální) – stát vznikl smlouvou mezi lidmi, každý občan se zřekl části své suverenity ve prospěch celku Teorie náboženská – vychází z božského původu státu (odráží v sobě boží dokonalost) Teoriepatriarchální – stát vznikl postupným rozšiřováním rodiny Teorie mocenská – stát chápe jako vládu silnějšího nad slabšími Teorie etická – stát chápe jako mravní nutnost Teorie psychologická – prohlašuje stát za produkt ducha Teorie společenské smlouvy – tato teorie vidí smlouvu jako právní důvod pro vznik státu, jde o dohodu mezi lidmi, kteří se ve prospěch státu vzdali z části své svobody významnými představiteli této teorie jsou Thomas Hobbes a John Locke. Demokracie – principy demokratického státu, přímá a nepřímá demokracie = státní moc vychází z vůle lidu, vládne lid Principy demokratického státu: Politická rovnost Většinové rozhodování Politický pluralismus – existence mnoha stran a zájmových skupin, žádná strana či spolek nesmí být zvýhodňován Humanismus, svoboda, rovnoprávná diskuze Znaky demokracie je taktéž dělba moci, lidská práva a stabilní ekonomika Přímá demokracie: = maže rozdíl mezi vládnoucími a ovládanými, trvalá participace občanů. Instituce přímé demokracie-referendum, petice, zákonodárná iniciativa občanů Nepřímá (zastupitelská) demokracie: =lid nevykonává svou moc přímo, nýbrž prostřednictvím volených zástupců. Volný mandát – zastupitel je vázán svým svědomím Právní stát – dělba státní moci, občanská společnost = právně-filosofický koncept státu, ve kterém je právu podřízena veškerá státní moc, tedy stát který jedná v souladu s vlastním právním řádem Dělba státní moci Moc zákonodárná (legislativa) Parlament (Poslanecká sněmovna a Senát) Moc výkonná (exekutiva) Prezident Vláda Státní zastupitelství Moc soudní (justice) Soudy (Okresní/obvodní, Krajský/městský, Vrchní, Nejvyšší, Ústavní Občanská společnost = společnosti aktivních občanů Jde vybudovat pouze v DEMOKRATICKÉ společnosti Ti se sami aktivně podílejí na utváření veřejného života, zajímají se o dění ve svém okolí i ve státě, snaží se ovlivnit společnost k lepšímu. Iniciativa Neziskové organizace Nezávislá média Občanské sdružení Hnutí Vznik občanské společnosti: Občané věří tomu, že mohou něco změnit. Občané mají přístup k informacím. Mají právo je šířit. Občané se mohou sdružovat. Občané znají svá práva. Občané mají základní povědomí o politice a demokracii. Hlavním „mottem“ je PLURALITA NÁZORŮ Četnost, pestrost a mnohotvárnost Umožnění vyjádřit různé názory jednotlivcem i skupinou U totalitních režimů je pouze jeden názor/pluralita není dovolena Společenské organizace Odborové organizace Profesní organizace Obecně prospěšné organizace Občanské iniciativy Ekologické organizace Feministická hnutí

Témata, do kterých materiál patří