Stát a občan
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
2. Stát a občan
Charakteristika státu – funkce a formy státu
Stát
= instituce disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti
= vymezen státní mocí, lidem a státním územím
Funkce státu:
Vnitřní:
bezpečnostní
právní
ekonomická
sociální
kulturní
Vnější:
diplomacie
regulace zahraničního obchodu
ochrana území před napadením
Formy státu:
Podle vládce:
teokracie – „boží vláda“ – panovník je konatelem boží vůle, vládne z boží milosti, eventuálně je přímo příbuzným boha či bohem samotným
monarchie – „jediný vládce“ – vládne doživotně vlastním jménem
absolutní – moc panovníka neomezena
konstituční – moc panovníka omezena ústavou
parlamentní – moc panovníka omezena činností parlamentu
republika – „věc veřejná“ – v čele volená hlava státu (obvykle prezident)
Dle územního členění:
unitární státy – jedna soustava nejvyšších institucí
složené státy – do určité míry nezávislé státní jednotky, rozlišujeme:
federace – skládá z více celků s vlastní vládou, zákony (federální parlament, federální vláda), jednotní jsou však s ministerstvem zahraničí, obrany a obchodu
konfederace – v jednotlivých částech jsou přizpůsobené zákony
unie – skládá se z jednotlivých států (EU, Rusko), vlastní domluva (celní pravidla, stejná měna)
Teorie vzniku státu – primární (rodina – rod – kmen) a sekundární
Ke vzniku státu se váže řada teorií. K nejzákladnějším z nich patří:
Prvotní vznik státu (primární) se týká utvoření prvních státních celků
Druhotný vznik státu (sekundární) se týká změny státních útvarů v průběhu vývoje lidské společnosti, kdy docházelo k jejich sloučení nebo rozpadu
Sloučením například vzniklo Německo či Itálie, rozpadem například Chorvatsko, Severní Súdán či Severní a Jižní Korea.
Dalšími teoriemi jsou:
Teorie smluvní (konsenzuální) – stát vznikl smlouvou mezi lidmi, každý občan se zřekl části své suverenity ve prospěch celku
Teorie náboženská – vychází z božského původu státu (odráží v sobě boží dokonalost)
Teorie patriarchální – stát vznikl postupným rozšiřováním rodiny
Teorie mocenská – stát chápe jako vládu silnějšího nad slabšími
Teorie etická – stát chápe jako mravní nutnost
Teorie psychologická – prohlašuje stát za produkt ducha
Teorie společenské smlouvy – tato teorie vidí smlouvu jako právní důvod pro vznik státu, jde o dohodu mezi lidmi, kteří se ve prospěch státu vzdali z části své svobody
významnými představiteli této teorie jsou Thomas Hobbes a John Locke.
Demokracie – principy demokratického státu, přímá a nepřímá demokracie
= státní moc vychází z vůle lidu, vládne lid
Principy demokratického státu:
Politická rovnost
Většinové rozhodování
Politický pluralismus – existence mnoha stran a zájmových skupin, žádná strana či spolek nesmí být zvýhodňován
Humanismus, svoboda, rovnoprávná diskuze
Znaky demokracie je taktéž dělba moci, lidská práva a stabilní ekonomika
Přímá demokracie:
= maže rozdíl mezi vládnoucími a ovládanými, trvalá participace občanů. Instituce přímé demokracie-referendum, petice, zákonodárná iniciativa občanů
Nepřímá (zastupitelská) demokracie:
= lid nevykonává svou moc přímo, nýbrž prostřednictvím volených zástupců.
Volný mandát – zastupitel je vázán svým svědomím
Právní stát – dělba státní moci, občanská společnost
= právně-filosofický koncept státu, ve kterém je právu podřízena veškerá státní moc, tedy stát který jedná v souladu s vlastním právním řádem
Dělba státní moci
Moc zákonodárná (legislativa)
Parlament (Poslanecká sněmovna a Senát)
Moc výkonná (exekutiva)
Prezident
Vláda
Státní zastupitelství
Moc soudní (justice)
Soudy (Okresní/obvodní, Krajský/městský, Vrchní, Nejvyšší, Ústavní
Občanská společnost
= společnosti aktivních občanů