Ústava ČR
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY
Ústava je základní zákon státu, který má nejvyšší právní sílu
Znamená to, že všechny zákony, vládní nařízení, ministerské vyhlášky, obecní vyhlášky musí být v souladu s ústavou; pokud nejsou, tak Ústavní soud zruší část nebo celý zákon
Dělení ústav:
-
psaná - od počátku v psané podobě, má nějaké speciální ustanovení
nepsaná - vychází z tradic a zvyků, např. VB (základ v Listině práv), USA (odkazuje na vůli otců a zakladatelů)
-
původní - konkrétní země si vytvořila vlastní ústavu (dle svých zvyků)
přenesená - vznikla podle ústavy jiné země - inspirace, u nás např. v roce 1920 z Francie
-
flexibilní – pružná; ke změně ústavy stačí změna zákona, snadná změna
rigidní - pevná, tuhá; ke změně je potřeba náročný legislativní postup
-
podle vzniku
-
oktrojovaná - vydaná panovníkem bez konzultace a schválení parlamentem
-
revoluční - je výsledkem revoluce; strana, která se dostala k moci, zavedla i ústavu
-
dohodnutá - výsledek dohody parlamentních stran, např. Ústava ČR
-
podle toho, jestli text odpovídá skutečnosti
-
nominální - existuje částečná shoda textu a skutečnosti
-
normativní – to, co je napsáno, tak to funguje
-
sémantická - text a realita jsou zcela odlišné, např. diktátorské země slibují dodržování lidských práv, ale ve skutečnosti dodržována nejsou
Ústavní vývoj: změna ústavy souvisí vždy se změnou společenských poměrů
např. Prozatímní ústava 1918
-
vznikla po vzniku samostatného Československa
-
upravovala činnost Revolučního národního shromáždění - parlamentu (zákonodárná moc)
-
upravovala ale i pravomoce prezidenta a vlády nebo moc soudní
např. Ústava 9. května 1948
-
volby vyhráli komunisté a přebírají moc (Beneš přijímá demisi pravicových ministrů a nastupuje Klement Gottwald)
-
omezení soukromého vlastnictví, znárodnění - omezení lidských práv
-
zavádí plánované hospodářství, tzv. pětiletky
-
vznikla Slovenská národní rada - zákonodárný orgán na Slovensku
např. Socialistická ústava 1960
-
přijata po konstatování vybudování základů socialismu
-
stali jsme se Československou socialistickou republikou (ČSSR)
-
tato ústava zavádí článek číslo 4 o vedoucí úloze KSČ, komunisté si úplně posvětili moc
-
v roce 1968 doplněna zákonem o Československé federaci, federaci tvoří Česká socialistická republika (ČSR) a Slovenská socialistická republika (SSR) → zrovnoprávnění obou států
-
každý stát má svoji vládu a svůj zákonodárný orgán - ČNR A SNR (národní rada)
-
společný je prezident, federální vláda, federální shromáždění, které se skládalo ze Sněmovny lidu (200 poslanců) a sněmovny národu (150 členů – 75 a 75)
-
Socialistická ústava platila do roku 1989, kdy po 17. 11. dochází ke společenským změnám a ústava prodělala významné změny → zrušení článku číslo 4 o vedoucí úloze KSČM
-
začíná fungovat právní stát, politický pluralismus, tržní hospodářství
-
došlo k posílení pravomocí národních rad a z ČSSR se stává ČSFR (federativní republika)
-
1. 9. 1992 SNR schválila Ústavu Slovenské republiky, 25. 11. 1992 federální shromáždění schválilo ústavní zákon o zániku ČSFR, 16. 12. 1992 byla schválena Ústava České republiky
-
1. 1. 1993 vznik dvou samostatných států uznávaných ostatními