ZSV - 9. Novověká a moderní filosofie

Novověká a moderní filosofie

Renesance a novověká filosofie

• Renesanční filosofie = spojení boha + člověka + přírody

• nezávislý a svobodný život

Racionalismus = důraz na rozum

• vrození ideje a schopnosti

• EMPIRISMUS – SMYSLOVÉ POZNÁNÍ (indukce)

• RACIONALISMUS – ROZUMOVÉ POZNÁNÍ (dedukce)

• René Descartes – chtěl něco o čem nelze pochybovat

  • „Myslím, tedy jsem.“ – COGITO, ERGO, SUM

  • metodická skepse = pochybnosti o všem, co bylo doposud pravdivé

  • dualismus – subjekt (kritické myšlení), objekt (prostor)

• Gottfried Wilhelm Leibniz

  • monády (činné síly ve jsoucnech). Monády jsou živé – příroda plná života.

• Baruch Spionza

  • kriticky rozvinul Descartovu nauku o substancích (myslící/rozpoznatelná substance), byl krajní racionalista – definice, důkazy, důsledky -> věřil v nekonečnost Boha, bez Boha by nemohlo nic být to, co věc činí tím, čím je = substance (věc) = stůl je stolem

Senzualismus = smyslová zkušenost (senzualismus = druh empirismu)

• John Locke: co neprošlo smysly, není v rozumu

  • člověk se rodí jako nepopsaná deska. … „ TABULA RASA“

    • liberalista, hlavní myslitel empirismu, rozpracoval teorie společenské smlouvy

• Immanuel Kant

  • autonomní zákony = vychází z přesvědčení, v nás samotných, v našem rozumu

  • heteronomní zákony = na základy odměn/ trestu, mimo náš rozum, určovány něčím

  • kategorický imperativ = jednej tak, aby to vycházelo z morálky

    • Jednej tak, aby člověk ti byl vždy účelem a nikoliv prostředkem jednání.

• analytický soud = nepřináší nic nového

• syntetický soud = přináší nové sdělení

• objektivní hmotná skutečnost → hmotné věci skutečně existují, ale nemůžeme je poznat přímo → věc o sobě

• G. W. F. HEGEL

  • podstatou člověka je svoboda

  • dialektika = moment skutečnosti – pojem v sobě zahrnuje svoji vlastní negaci mezi pojmem a jeho negací je boj -> ten je vyřešen vzestupem na vyšší úroveň

    • duch vládne dějinami, společnost se stále vyvíjí, svět není dokonalý

1. Láska

1. Nenávist

1. Tolerance

Filosofie 19. století

Pozitivismus = důraz na fakta, objektivitu

• August Comte – zakladatel

  • vývoj vědění = vývoj společnosti = vědění má být věčné, určité

  • odmítl nadřazovat rozum nad zkušenost

Iracionalismus = důraz na vůli, sílu, cit = základem není rozum

• kritika klasického racionalismu – svět nelze vysvětlit rozumem

• přesáhnout „obyčejného“ člověka

• snaha překonat to, co je, dát vzniknout novému, silnějšímu

• Arthur Schopenhauer

  • vůle k životu dělá vše živé, láska je jen iluze

  • vychází z Kanta a buddhismu, viditelný svět je jen zdání

  • do podstaty světa vstupuje prostřednictvím vůle

• Friedrich Nietzsche – vůle panující ve světě je vůle k moci

  • jen nadčlověk ztělesňuje vůli k moci - Bůh je mrtev

  • člověk je součástí vůle, nemůže ji přemoci

• marxismus – filosofický směr pojmenovaný podle německého filosofa Marxe, ze kterého vychází socialistické i komunistické hnutí