ZSVs_MO_PRÁVO V

TRESTNÍ PRÁVO

Úvodní poznámky

Trestný čin – znaky, zaviněnost, dělení, odpovědnost

Trestní řízení

Tresty a ochranná opatření

Je souhrn právních norem, které chrání společnost, stát a občany před nežádoucím jednáním (funkce ochranná).

Vymezuje jednotlivé trestné činy a tresty, které se za ně ukládají (funkce regulativní).

Zajišťuje ochranu společnosti tím, že předchází trestné činnosti (funkce preventivní)

formou individuálních postihů (funkce represivní).

Je součástí veřejného práva a jeho základními prameny jsou trestní zákoník a trestní řád.

Podle struktury dělíme trestní právo na:

- hmotné: vymezuje, co jsou trestné činy a jaké tresty se za ně ukládají. Jeho hlavním pramenem je trestní zákoník

- procesní: upravuje postup při zjišťování, soudním trestním řízení a při výkonu trestů. Je obsaženo v tzv. trestním kodexu

.

Trestný čin:

Postihnout lze pouze takové jednání, které:

■ je zákonem jako společensky nežádoucí označeno,

■ vykazuje určitou míru společenské škodlivosti,

■ je jednáním zaviněným.

Podle míry společenské škodlivosti rozeznáváme:

trestný čin (TČ), společenská nebezpečnost je vyšší než nepatrná, přestupek (správní právo): porušuje či ohrožuje zájem společnosti, jiný právní delikt

TČ je čin, který trestní zákoník označuje za trestný a jehož znaky jsou v zákoníku uvedeny.

Znakem TČ je:

1) objekt (vztah nebo zájem chráněný trestním zákoníkem),

2) objektivní stránka (protiprávní jednání, jeho následek a příčinný vztah mezi nimi, dále pak čas, místo a způsob spáchání TČ),

3) subjekt (pachatel - osoba, která čin spáchala, ale také spolupachatel i účastník trestného činu),

4) subjektivní stránka (zavinění, motiv, záměr nebo cíl pachatele).

Zavinění dělíme na:

a) úmyslné - pachatel chtěl spáchat TČ nebo věděl, že jednáním může spáchat TČ a byl s tím srozuměn

b) nedbalostní - pachatel věděl, že může spáchat TČ, ale nepřiměřeně spoléhal na to, že jej nezpůsobí, nebo nevěděl, že může spáchat TČ, ačkoliv o tom vědět mohl a měl.

U TČ rozlišujeme

1) přečiny (nedbalostní trestné činy a úmyslné trestné činy, u nichž trest odnětí svobody nepřesahuje pět let)

2a) zločiny (TČ, které nejsou přečiny),

2b)zvlášť závažné zločiny, tj. úmyslné TČ na nejméně 10 let).

Trestnost činu a výše trestu se posuzují podle zákona platného v době spáchání činu. Podle pozdějšího zákona se soudí tehdy, je-li to pro pachatele příznivější.

Trestná je rovněž příprava k TČ a pokus o něj a to pod stejnými tresty jako čin dokonaný.

Dělení TČ

Trestní zákoník rozděluje trestné činy do 13 okruhu (hlav), jež obsahují přes 200 skutkových podstat trestných činů:

- proti životu a zdraví (vražda, ublížení na zdraví, rvačka, nedovolené přerušení těhotenství…)