Zusak Zlodějka knih

Hansovi přišel dopis, že byl přijat do NSDAP, a krátce na to další – povolávací rozkaz. Také pan Steiner musel narukovat. Oba muži šli do hospody a opili se. Hanse šly na nádraží vyprovodit obě ženy a Liesel slíbila, že se mu postará o harmoniku. Potom s Rudym odešla za město, kde se chtěli vykřičet ze svých starostí (a Rudy zabít Führera). Vrátili se až pozdě, matky se o ně bály a Liesel v noci viděla, jak Rosa objímá tátovu harmoniku. Hans nebyl přímo v poli, pracoval pro LSE – jednotku, která odklízela sutiny po náletech.

Končil rok 1942 a Molchingem procházel už třetí průvod Židů. Rudy a Liesel vzali kola, jeli napřed a nechali vězňům na silnici čtvrtky chleba. Max v průvodu nebyl. Po dalším náletu a Lieselině hlasitém čtení se Rosa rozhodla, že je čas, aby Liesel dostala dárek od Maxe. Byl to jeho zápisník s příběhem Česačka slov.

V Česačce bylo zaznamenáno vyprávění o síle slova. Nejprve tuto sílu využil Führer a poté malá dívka. Ta se před Führerem schovala na strom, který nešel pokácet. Dostal se za ní jen mladík, který vyšplhal po zatlučených hřebících.

Je Štědrý den, který mají Liesel a Rosa strávit u Steinerových. Liesel a Rudy se vkradou do Steinerovy krejčovské dílny a Rudy si tam oblékne jeden z obleků.

Část devátá:

Byl leden 1943 a Liesel si přišla k Hermannovým pro další knihu, Poslední cizinku mezi lidmi, a rovnou ukradla i tác s cukrovím. Tác šla později vrátit. Hans Hubermann mezitím na frontě hraje karty s mladíkem Reinholdem a vyhrává. Při cestě do pole si Reinhold vymíní Hansovo místo v autě. Dojde k autonehodě, při níž Reinhold zahyne a Hans si zlomí nohu, což je jeho veliké štěstí, může domů. Z válečného Stalingradu se vrátil syn paní Holtzapfelové Michael a přinesl smutnou zprávu – jeho bratr Robert padl. Také slyšel o synovi Hubermannových, je na frontě a žije.

Rudy byl trochu naštvaný, že jeho otec nebyl také poslán domů, a tak se rozhodl okrást místní „nácky“. Nakonec se k tomu neodhodlal. Paní Holtzapfelová se odmítla schovat v krytu a ani Lieseliny žádosti ji nepřesvědčily. Přišla až když sirény dozněly. Rudy a Liesel viděli umírat anglického pilota, který se zřítil v Molchingu. V dubnu se táta Hans konečně vrátil domů.

Část desátá:

Smrt předjímá konec svého vyprávění a prozrazuje, že Himmelstrasse bude srovnáno se zemí. Přežije jen jediný člověk, a to Liesel, která v tu dobu seděla ve sklepě a pročítala si své zápisky.

V červenci Molchingem prošly další skupinky Židů, ale Max mezi nimi nebyl. Michael Holtzapfel spáchal sebevraždu, oběsil se. Zanechal po sobě dopis matce a vysvětloval, že se nemůže smířit se vzpomínkami na válku. Liesel uviděla Maxe při dalším pochodu vězňů. Běžela k němu, chytla ho a říkala mu věty z Česačky slov. Oba dostali karabáčem a Rudy sbíral Liesel ze země. Ta se potom čtyři dny vzpamatovávala a když se vzchopila, vyprávěla Rudymu o Maxovi. Zašla k Ilse Hermannové, roztrhala jednu knihu a napsala omluvný dopis. Frau Hermannová poznala, že Liesel má talent na psaní, zašla do Himmelstrasse a věnovala jí černý zápisník. Od toho dne Liesel trávila čas ve sklepě, kde psala knihu Zlodějka knih. Každý den napsala 10 stran, vypisovala svůj příběh, opisovala Maxovy knížky i obrázky. Na podzim knížku dokončila a také došlo k neohlášenému bombardování.