Zusak Zlodějka knih

Když Liesel vyprostili ze sklepa, uviděla mrtvé. Paní Holtzapfelovou, Rudyho (kterého konečně políbila), mámu a tátu. Její knížku odhodili a Smrt si ji vzala s sebou.

Epilog:

Smrt prozrazuje, jak to bylo s Liesel dál. Zemřela ve vysokém věku v Sydney, měla velikou rodinu. Vzali si ji k sobě Hermannovi. Setkala se s panem Steinerem a po válce i s Maxem. Když se nakonec Liesel a Smrt setkaly, Smrt Liesel ukázala její knihu, kterou u sebe stále měla.

• určení smyslu díla

Příběh zlodějky knih vypráví o síle slov. Slova dokážou být dobrá, díky nim můžeme někomu říct, že ho máme rádi, a můžeme vyprávět příběhy (vztah Liesel-Rudi, Liesel-Max). Ale můžou být i škodlivá – když lžeme nebo manipulujeme lidmi (Hitler-Německo).

• pravděpodobný adresát

Kdokoli. Kniha je určena i mladším čtenářům, kteří se díky ní dozvědí o událostech druhé světové války. Starším čtenářům je určena hlubší rovina – síla slov.

• zařazení knihy do kontextu celého autorova díla

Jedná se o v pořadí čtvrtý autorův román, zatím poslední. Vyšel roku 2005 a okamžitě se stal bestsellerem. Prodal se více než milion výtisků.

- autor byl inspirován vyprávěním své matky, která byla Němka a zažila bombardování. V paměti jí utkvěl průvod Židů, kteří šli do koncentračního tábora skrz Mnichov.

• porovnání s filmovou verzí nebo dramatizací

Film Zlodějka knih z roku 2013 režíroval Brian Percival. Většina filmu byla natočena v Německu. Postavu Hanse Hubermanna hrál Geoffrey Rush (Králova řeč) a za tuto roli získal Oskara.

- film se drží hlavní dějové linie knihy, ale v mnohém se liší a mnohé vynechává

Později v noci slyšela, jak spolu Hans a Rosa mluví. Rosa jí připravila spaní u nich v pokoji, ležela na podlaze vedle jejich postele, na matraci vytažené ze sklepa. (Báli se, jestli třeba není infikovaná, ale pak došli k závěru, že to je nepodložená domněnka. Max neonemocněl z nějakého viru, takže matraci vynesli nahoru a vyměnili prostěradlo.)

Máma, přesvědčená, že děvče spí, vyslovila svůj názor.

„Ten blbej sněhulák“ šeptala. „Vsadím se, že za to může ten sněhulák – hrát si dole v tý zimě se sněhem a ledem...“

Táta to viděl víc filozoficky. „Roso, za to může Adolf.“ Zvedl se. „Měli bychom se na něj podívat.“

Během té noci měl Max sedm návštěv.

» VÝSLEDKOVÁ LISTINA NÁVŠTĚV «

U MAXE VANDERGURGA

Hans Hubermann: 2

Rosa Hubermannová: 2

Liesel Memingerová: 3

Ráno mu Liesel přinesla ze sklepa jeho náčrtník a položila ho na noční stolek. Styděla se, že se do něj loni podívala, a tentokrát ho z úcty k němu nechala pevně zavřený.

● atmosféra úryvku

Poklidná, trochu nejistá – Liesel a Hubermannovi se bojí o Maxe, který je nemocný

● počet postav

4 - Hans, Rosa, Liesel, Max

● charakteristika vystupujících postav (přímá, nepřímá)