Regionální ekonomika a politika výcuc
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
V rámci Asie rozlišujeme další subregiony: severní Asie, střední Asie, východní Asie, jižní Asie, jihovýchodní Asie, západní Asie
Ekonomický vývoj
60. léta 20. století dosahovala rozvojová Asie nejpomalejších temp růstu HDP z celého rozvojového světa
v 70. letech už patřila k nejlépe se rozvíjejícímu se regionu (hlavně díky Číně a NIZ)
v 80. letech 20. století byl ekonomický růst způsoben zejména růstem v NIZ -> původní i II. generace po přehodnocení reformních programů přistoupily na proexportní strategie
90. léta s sebou přinášejí další ekonomickou diferenciaci ->zatímco podíl HDP na celosvětové tvorbě u asijských ekonomik stoupá, u ekonomik západní Asie tento podíl stagnuje -> důsledek války v Perském zálivu
počátkem 21. století vykazuje asijský region stále nejvyšší tempa růstu z celého rozvojového světa, ačkoliv se jeho nárůst zpomalil v roce 1998 následkem finanční krize
Export
Podíl exportu na HDP je vysoký -> hlavní příčinou je ekonomický rozvoj regionu Asie (k této expanzi přispívají NIZ zejména Hongkong a Singapur)
Spotřební elektronika, zejména mobilní telefony a ploché displeje
V posledních letech také výrazně stoupá vnitřní obchod -> tvoří cca 50%obchodu Asie
Současnost: vysoké tempo růstu
Nově industrializované země
Jižní korea, Tchajwan, Singapur, Hongkong, Malajsie, Thajsko, Indonésie
Někdy se k těmto ekonomikám řadí i Čína (v 90. letech zaznamenala obrovský rozvoj)
Rozvoj těchto ekonomik je založen na exportně orientované industrializaci
Společné charakteristiky:
Podobná odvětvová struktura SIA
Využití zahraničního kapitálu
Podpora soukromého sektoru
Stimulace domácích úspor
Investice do exportních odvětví
Sociální politika
Zásahy státu do procesu ekonomického rozvoje (např. v pozemkových reformách, ve státem řízené úvěrové politice)-> nastartování mladého hospodářství, podpora mladých perspektivních odvětví
Finanční krize
Zasáhla 8 asijských ekonomik (Singapur, Tchaj-wan, Malajsie, …)
3 verze příčiny vzniku:
Úvěrová bublina: situace v Thajsku 96 – 97, firmy, banky a finanční společnosti vstupovali na mezinárodní kapitálové trhy a značně úvěrově zatěžovaly investice (často velmi rizikové)
Deficit běžných účtů platebních financí: klesající export elektroniky -> financován krátkodobým zahraničním kapitálem -> růst domácího úvěrování
Pohyb krátkodobého spekulativního kapitálu: způsobenou nedokonalou kontrolou a regulací narůstajících přílivů mezinárodního kapitálu
Proexportní orientace Čínské ekonomiky
Hlavní faktor rozvoje
Největší partneři: EU, USA, Japonsko, …
Prosazuje státní politiku otevřenosti, rozšiřuje otevírání se světu, zesiluje úroveň otevřené ekonomiky
Ekonomický dualismus
V jedné ekonomice existují ve dvou sektorech dvě různé úrovně rozvoje (např. zaostalé zemědělství, moderní průmysl)
Př. Indie